Mazání a upravování vzpomínek už není sci-fi, tvrdí vědci

Princip úpravy či mazání vzpomínek je složitý, protože v mozku neexistuje žádné místo, kde by se vzpomínky centrálně ukládaly. Namísto toho při svém vzniku každá vzpomínka vytváří v mozku nová spojení, skrze které se v něm uloží a umožní člověku znovu se k ní vracet.

Při každém vybavení si vzpomínky ale dochází k takzvanému procesu konsolidace, kdy se vzpomínka znovu stává tvárnou a může tak docházet k jejímu pozměnění. To je důvod, proč se vzpomínky časem mění a lidé tak například postupně zapomínají nepříjemné části některých zážitků a pamatují si jen ty pozitivní.

Právě díky této vlastnosti vzpomínek by podle vědců mohlo být možné vzpomínky cíleně upravovat. Některé studie například poukazují na fakt, že blokace chemické látky jménem norepinefrin (noradrenalin) vede k utlumení traumatických vzpomínek. Díky tomu lze například léčit určité druhy fobií.

Výzkum ale naznačuje, že by mělo být možné upravovat či zcela vymazat konkrétní vzpomínky, případně naopak člověku uměle vzpomínky vložit. Psycholožka Julia Shaw dokázala manipulací využít procesu konsolidace vzpomínek a přimět tak lidi, aby si vybavili vzpomínky na zločin, který se nikdy nestal.

Ačkoliv jsou vědci přesvědčeni, že by aplikace podobných technik na úpravu vzpomínek mohla pomoci například při léčbě úzkostí či traumat, varují i před etickými problémy spojenými s úpravou vzpomínek a jejím možným zneužitím.