Proč si ráno nepamatujeme skoro nic z předchozího dne?

Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.

Vědci zveřejnili novou studii, která se týká výzkumu jemných změn v lidském mozku, které probíhají, když spíme. Ukázalo se, že v té době dochází k omezení nervových spojů a to dokonce až o pětinu. Kvůli tomu v noci zapomínáme. Ale nebojte se, je to pro nás dobré. Díky tomu jsme totiž ráno schopni se učit nové věci.

Spánek je aktivita, kterou trávíme asi třetinu života. Vědci teď odhalili další důvod, proč je pro nás spánek velmi důležitý a zdravý. Poskytuje mozkovým synapsím, tedy spojům mezi jednotlivými neurony, čas k odpočinku. Díky tomu jsou schopny připravit se na další den a znovu přijímat nové podněty.

Tento reset mozku známý jako „synaptická homeostáze" je nutný k tomu, aby nebyl mozek přetížen. Mohlo by se totiž stát, že synapse by se mohly přetížit a vyhořet, stejně jako elektrická síť, do které bylo zapojeno příliš mnoho spotřebičů, uvádí vědci.

„Spánek je ten správný čas, aby mohlo dojít k synaptické renormalizaci... protože když jsme vzhůru, jsme 'otroci' toho, co se děje tady a teď. Stále na nás působí podněty a něco se učíme," říká spoluautorka studie doktorka Chiara Cirelliová z Centra pro spánek a vědomí University of Wisconsin-Madison.

Spánek je tedy cena, kterou lidé platí za to, že jsou jejich mozky schopny učit se stále novým věcem, uvádějí vědci.

Cirelliová a její kolega, doktor Giulio Tononi, představili tuto hypotézu synaptické homeostázy už v roce 2003. Nyní získali přímý vizuální důkaz poté, co pozorovali zmenšování synapsí u myší, zatímco zvířata spala. Složitý experiment trval čtyři roky, výzkumníci nyní popsali své poznatky v časopise Science. Odebírali tkáň spícím i probuzeným myším a tu pak zkoumali. Zjistili, že synapse v tkáni spících zvířat byly skoro o 20 procent menší než u těch, které byly vzhůru. Podle Tononiho je skutečně překvapivé, jak velká je to změna. Po sérii výzkumů přišli výzkumníci na to, že neurony nezredukují všechny synapse, pětina z nich totiž zůstává nedotčena.

„Mozek zapomíná chytrým způsobem,” vysvětluje Tononi s tím, že toto zredukování obrovského množství informací je nezbytné a zajišťuje, že zůstanou zachovány pouze ty nejdůležitější informace.

Související

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci mozek Lidé

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy