Vědci objevili nový nerost, prosadili pro něj název staročeskéit

Zvláštní kovově lesklá zrna o velikosti do půl milimetru upoutala pozornost Richarda Pažouta z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. "Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru cca 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů," uvedl mineralog a ředitel Přirodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.

Název zvolili odborníci podle historického staročeského pásma, kde se nerost vyskytuje a kde se rudy těžily od středověku až do 20. století. Při schvalování navrženého pojmenování se ale podle mluvčí muzea Kristiny Kvapilové objevily i drobné překážky.

Názvosloví totiž schvaluje Mezinárodní komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci a některým z jejích členů vadily české háčky a čárky v názvu. V únoru však komise název schválila a v srpnu vypršely lhůty pro možné námitky, takže nyní je název už oficiální.

Nyní je vzorek staročeskéitu ve sbírce mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea.