Spánek do zásoby nebo dospávání. Skutečně něco z toho funguje?

Na spánku záleží. Jde o nedílnou součást našeho života a spát potřebuje každý živý tvor na Zemi. Lidé jsou v tomto ohledu poměrně flexibilní, dokáží sice fungovat určitý časový úsek beze spánku, jakákoliv doba delší než 18 hodin se už ale začne negativně projevovat na našem vnímání a reakcích.

Doba se zrychluje, je stále uspěchanější a podvědomě na nás tlačí, abychom spánku věnovali co nejméně času. Mnozí z nás tak místo potřebných osmi hodin spánku naspí jen šest, pět nebo ještě méně hodin denně. Ráno se pak nevyspalí lidé často uklidňují myšlenkou, že nedostatek spánku doženou například o víkendu, takhle to ale bohužel ve skutečnosti nefunguje.

Tým amerických a britských vědců už před časem publikoval studii, v níž se zaměřil na možnost dospání takzvaného "chronického spánkového dluhu". Ten je na rozdíl od toho akutního nakumulován za delší časový úsek, řádově za několik dní až týdnů.

V časopise Science Translational Medicine odborníci uvedli, že chronický nedostatek spánku nelze vyřešit jednoduše tím, že se člověk prospí o víkendu déle. Potvrdily to testy na dobrovolnících, kteří spali necelých šest hodin denně. Když si po několika dnech více přispali, jejich schopnost reagovat a soustředit se nebyla o moc lepší.

Chronický nedostatek spánku se tedy podle odborníků za víkend nahradit nedokáže. Aby se tělo plně zregenerovalo, je potřeba nastavit mu určitý spánkový režim, který by měl čítat zhruba osm hodin spánku denně. Ne více než deset a naopak ne méně než šest. V takovém případě se tělo za několik dní vrátí do normálu. Víkend na to ale nestačí.

Opačná situace je v případě akutního spánkového dluhu, který vzniká tím, že se člověk vymaní ze zavedeného spánkové režimu. Pokud jste například zvyklí spát 7 hodin denně a být 17 hodin denně v bdělém stavu, a poté tuto dobu jeden den překročíte například na 24 hodin bdělosti a 5 hodin spánku, vzniká akutní spánkový dluh, který lze zahnat tím, že se na druhý den vyspíte více. Pokud ale budete tento režim držet několik dní, z akutního se stane chronický dluh, a ten, jak jsme si řekli výše, tak lehce nahradit nejde.

Jak už asi tušíte, stejným mýtem je tvrzení, že se dá naspat do zásoby. Čím více se člověk snaží spát, tím více otupěle a unaveně se cítí. Spát déle než 10 hodin pro tělo také není dobré, nehledě na to, že to nemá žádný účinek. Je jedno jak dlouho spíte, i kdybyste naspali 8 hodin, i kdybyste naspali 14 hodin, vždy se po devatenácti probdělých hodinách budete cítit, jako byste měli měl v krvi 0,5 promile alkoholu, a po 24 hodinách se situace dvojnásobně zhorší.

Úhrada spánkového dluhu, jak se dohánění nevyspání říká, ale nespočívá pouze v naspání chybějících hodin. Je potřeba znormalizovat spánkový režim, usínat v pravidelnou hodinu, v klidné místnosti, ve tmě a probouzet se přirozeně, tedy bez budíku. Důležité je před spánkem nepít nápoje s kofeinem, nejíst těžká jídla, spát ve vyvětrané místnosti a hlavně spát ve správné poloze, v nezávadné matraci se správným množstvím polštářů pod hlavou. V případě spánku totiž nejde pouze o jeho délku, velmi také záleží na kvalitě.