Těhotenství trvá devět měsíců? Lidé stále věří celé řadě mýtů o rození dětí

Prvorozené dítě se rodí později

Je pravda, že v termínu se narodí pouze 4 % dětí a že se řada prvorozených dětí narodí později. Zároveň se ale mnoho dalších narodí dříve. Když se počítačový vědec Allen Downey z Olin College of Engineering v USA podrobně zaměřil na údaje z průzkumu Centra pro kontrolu a prevenci onemocnění, zjistil, že u prvorozených děti je méně pravděpodobné, že se narodí v den termínu, než druhé či třetí dítě. Jeho analýza prokázala, že je pravděpodobnější, že se narodí později než druhorozené a další dítě. Ale je zároveň pravděpodobnější, že se narodí dříve.

Zjistil, že prvorozené děti se v průměru rodí mírně později než ostatní děti, ale pouze o 16 hodin - nebo o něco málo více, pokud bychom do statistiky zahrnuli pouze děti narozené v řádném termínu. Downey ale započítal všechny všechny děti – tedy i na ty předčasně narozené.

Závěr? Šestnáct hodin není moc, takže předpoklad, že první děti se rodí o několik dní nebo dokonce o týden pozdě, není správný. U druhého a třetího dítěte může být datum porodu také závislé na délce rozdílu mezi těhotenstvím. Výzkumníci zjistili, že pokud žena otěhotní během jednoho roku od narození prvního dítěte, druhé těhotenství je často kratší.

Těhotenství trvá u všech žen stejně dlouho

Jak ale v té připomíná BBC, existuje také otázka, zda bychom měli očekávat, že každé těhotenství bude trvat stejný počet týdnů. V jedné studii výzkumníci každý den měřili hladiny hormonů ze vzorku moči žen, které se pokoušely otěhotnět. To jim umožnilo přesně určit, kdy došlo k ovulaci a usazení oplodněného vajíčka, a vypočítat přesnou délku těhotenství. Zjistili, že se může lišit až o pět týdnů.

Kořeněná strava může vyvolat porod

Když přijde termínu porodu a nic se neděje, vezme asi polovina žen věci do svých rukou. Podle jednoho amerického průzkumu asi pětina z nich doufá, že pomůže, když si uvaří pořádně ostré kari. Tato teorie spočívá v tom, že pikantní jídlo zvyšuje peristaltik, tedy jakýsi rytmický pohyb, který pomáhá jídlu procházet střevem - což by mohlo vyvolat kontrakce v děloze. Tento jev ale nebyl nikdy systematicky testován.

Dokonce i kdyby mohla kořeněná jídla u některých vyvolat kontrakce, účinnost bude záviset na toleranci ženy vůči pikantnímu jídlu. Pokud je jí každý den, nemusí mít na střevo účinek – a tím tedy ani na dělohu.

Voda vždy dramaticky praskne

Ve filmech těhotné ženy těsně před porodem najednou vypadají vyděšeně, protože z nich bez varování náhle vytéká tekutina. Pak začínají kontrakce a tak pádí do nemocnice. Ve skutečnosti se to tak často nestává. Kontrakce mohou začít předtím, než praskne voda. Někdy nepraskne vůbec a zdravotníci to dělají uměle. A občas se amniotický vak vůbec neporuší a dítě se rodí ještě v obalu. Tvrdí se, že jedním z takto narozených dětí byl i Sigmund Freud.

Pokud voda praskne a je ten správný termín, pak porod už není daleko – pokud už neprobíhá. Jedna velká studie zjistila, že tři čtvrtiny žen, jejichž voda praskne, porodily do 24 hodin. Ti, kteří doufají v drama, zřejmě budou zklamáni, protože i když je prasknutí vody prvním signálem, že porod začíná, může odtéct velmi postupně a ne v jednom velkém proudu.