Kdy zemřeme? Rozhodnuto je už v den našeho narození

Rozsáhlá studie Kolumbijské univerzity zjistila, že roční období má s největší pravděpodobností vliv na to, zda budeme více či méně náchylní k různým onemocněním, které nás mohou stát život. Lidé, kteří jsou obecně nejzdravější, se narodili v létě, naopak ti nejvíce nemocní, kteří umírají nejdříve, přišli na svět v říjnu.

Podle Journal of American Medical Informatics Association tak vědci prokázali souvislost mezi měsícem, ve kterém se člověk narodil, a sklonem k nemocem. Odborníci při výzkumu vycházeli z obrovského množství dat a během 28 let zkoumali souvislosti mezi měsícem narození u 1,7 milionu osob.

Zjistili, každé roční období je specifické a má jiné faktory, které na nás v době narození působí. Tvrdí proto, že životní prostředí má vliv na geny a tím pádem na vývoj plodu a člověka. O jaké vlivy jde ale zatím netuší.

Vědci se při svém výzkumu setkali s kritikou, a proto srovnávají datum narození například s životním stylem člověka. Změna stravování nebo prodělané infekční onemocnění také může ovlivnit vývoj člověka na desítky let dopředu. Navíc můžeme být vystaveni působení různých typů alergenů, nedostatku slunce a dalším faktorům. Stejně jako ty ovlivňují vývoj člověka, působí na něj i podmínky, které panovaly v době, kdy se narodil.

Jako příklad uvádí zrak. Už dříve jiné studie prokázaly, že časová období, během kterých se na obloze slunce vyskytuje v menším časovém měřítku, pomáhají regulovat růst oční bulvy. U děti narozených v zimě je proto menší pravděpodobnost, že budou muset nosit brýle. 

Z výsledků bádání vyplývá, že nejvíce zdraví jsou lidé, kteří se narodili v rozmezí od května do srpna. Nejméně zdraví jsou naopak ti, kteří se narodili v říjnu. Takoví lidé mají také nejvyšší tendenci k duševním poruchám. Naopak osoby narozené v březnu jsou náchylné ke kardiovaskulárním chorobám, lidé narození v prosinci mají pro změnu největší problémy s dýchacími cestami.

Pokud toužíte po přesnějším datu úmrtí, k dispozici jsou také genetické testy, které se postupně stávají hitem. Vědci z Univerzity ve východní Anglii (UEA) spolu se zástupci pojišťovacího průmyslu vytvořili algoritmus, který předpoví, kolik času člověku zbývá. 

Genetické testy sice přesné datum úmrtí nesdělí, dokáží ale zjistit, jak velkou pravděpodobnost máte na vznik jednotlivých závažných onemocnění. Za pouhých několik tisíc korun tak můžete zjistit, jestli je potřeba upravit životosprávu a na které konkrétní choroby si dát pozor.

Testy, které odhalí pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby, cukrovky, infarktu, nádorových onemocnění a dalších závažných nemocí lze pořídit i v České republice, a provádějí se dokonce i u novorozeňat. Od prvopočátku tak u svého potomka můžete vědět, jaké zdravotní problémy mu v průběhu života hrozí.