I přes intenzivní studium zůstává oblast lidského zdraví v mnoha aspektech pro vědce největším tajemstvím lidského těla a jeho rytmu. Kupříkladu o takovém spánku zdaleka nevíme vše, jak ukazují poslední vědecké poznatky.
Vědci z university v San Franciscu možná udělali velký průlom ve studiu spánku. Díky studiu DNA dvou žen – matky a dcery, které ke zdravému životu potřebují jen několik hodin spánku, se jim podařilo odhalit mutaci, která ovládá jejich délku spánku .
Normální délka spánku je 8 hodin. Ženy, 17 a 40 let, spí pouze 6 hodin denně. Přesto nemají žádné zdravotní komplikace, a těší se dobrému zdraví. Mezi populací je takových lidí jen asi 5%. Vědcům se v jejich DNA podařilo identifikovat mutaci, kterou nazvali DEC2. Ta ovlivňuje jejich vnitřní hodiny.
Vědci pak DEC2 implantovali pokusným myším. Ty byly o 1,2 hodiny denně aktivnější než jejich normální kolegyně. Po odstranění DEC2 však naopak pokusné myšky byly unavenější a spaly a něco déle než jejich nemutované sestry.
Celý výzkum by měl pomoci v pochopení procesu spánku. Povede také k vývoji nových metod pomoci lidem, kteří trpí spánkovými poruchami. A naopak, by mohl přinést nové podpůrné prostředky pro lidi, co chtějí spát méně.
Vědci ze San Francisca však upozorňují, že jejich výzkum je teprve na začátku, a na praktické výsledky si budeme muset ještě poměrně dlouho počkat.
Související
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Druhého březnového dne roku 1896, tedy přesně před 130 lety, došlo k přelomovému objevu, který se zapsal nejenom do dějin fyziky, ale ovlivnil i budoucnost světa. Francouzský fyzik Henri Becquerel totiž objevil radioaktivitu.
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.
věda , spánek , San Francisco
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.
před 1 hodinou
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.
před 3 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.
před 4 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.
před 5 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.
před 6 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
Už dnes v noci dojde k přechodu na letní čas, což znamená jediné – ručičky hodinek se ve dvě hodiny ráno posunou o šedesát minut vpřed. Tato změna nás připraví o hodinu spánku, což pocítí zejména lidé, kteří musí v neděli brzy ráno vstávat do zaměstnání.
před 7 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.
před 8 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.
před 10 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
Po třech letech opět najednou zasednou česká a slovenská vláda. Stane se tak příští týden v úterý, vyplývá to z informací na webu Úřadu vlády. Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD) při té příležitosti podepíšou dokument o vzájemné spolupráci obou sousedících zemí.
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
Přijdete o StarDance či hokejové přenosy, vzkazuje jihomoravský hejtman a favorit blížící se volby nového předsedy lidovců Jan Grolich (KDU-ČSL) občanům, kteří se radují z posledních událostí kolem České televize.
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
Je to návrat zimy se vším všudy. Až 30 centimetrů sněhu napadlo na horách na východě území, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kvůli větru se dokonce tvořily sněhové jazyky a závěje.
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
Do tří let by mohlo v Evropské unii skončit střídání letního a zimního času, uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz. Podle jeho slov se téma v poslední době opět otevírá, ačkoliv v uplynulých letech ustoupilo jiným a zdánlivě důležitějším problémům.
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.
Zdroj: Libor Novák