Jak by vypadal život, kdybychom se nikdy ničeho nebáli? Vědci to zjistili děsivým pokusem

Co je strach nikdy nepoznala například osmačtyřicetiletá Američanka trpící vzácným syndromem. Znemožňuje jí pocítit jeden ze základních evolučních instinktů. 

Rozhovor se ženou, jež vystupuje pouze pod zkratkou SM, odvysílalo americké rádio NPR. Interview vedl její lékař, neurolog Daniel Tranel.

"Řekněte mi, co je strach," zeptal se jí. "Je to něco, o co se snažím, ale po pravdě řečeno netuším," odpověděla žena. I když je talentovaná malířka, má prý potíže nakreslit vyděšený obličej.

Trpí totiž nemocí, která se nazývá Urbachův-Wietheho syndrom. Nemocní mají ochraptělý hlas, okolo očí malé hrbolky a v mozku usazeniny vápníku.

Tento syndrom je velmi vzácný a na celém světě ho má asi jen 400 lidí. SM má navíc od mládí rovněž zvápenatělou amygdalu, emoční jádro mozku, jež "vyrábí" strach.

Kdysi, před poškozením amygdaly, prý SM cítila alespoň strach ze zvířat, která by jí mohla ublížit. Teď už se nebojí vůbec ničeho. A toho se vědci rozhodli využít.

Snažili se totiž zjistit,jestli se dá v lidech aktivovat strach, a jak se jim žije bez toho, aniž by se něčeho báli. Sérií pokusů ale potvrdili svou teorii o tom, že lidé by beze strachu neměli šanci přežít.

Odborníci se v ženě pokoušeli vyvolat alespoň nějakou reakci tím, že ji postavili před nebezpečné hady. Jak se ukázalo, žena by na ně bez problému sáhla, a to i přesto, že byli na první pohled jedovatí. 

Vědci nakonec zjistili, že ačkoliv se nebojí, SM dost dobře chápe, co ji může ohrozit na životě. Chybí jí ale rychlá a podvědomá reakce na nebezpečí.

V praxi by jí tak možná časem došlo, že had, na kterého sahala, je nebezpečný, v tu chvíli by se ale nechala zabít. Necítila z něj totiž strach, který by jí před tím varoval.