Pompeje vydaly kostru muže. Útěk před sopkou nestihl, kus kamene mu srazil hlavu

"Našli jsme ho na místě , kde se ulice rozšiřuje a kde asi byla fontána," uvedl ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna a rozvádí poslední momenty muže, který kvůli bolestivému zánětu holenní kosti patrně váhal s útěkem do poslední chvíle.

V posledních chvílích podle archeologů muž viděl, jak se na antické město valí žhavá masa, "která obsahovala trosky, kusy železa, kmeny stromů a kusy dlažby," popisuje dramatické okolnosti mužova skonu Osanna.

Když se i přes bolestivý zánět pokusil o útěk, situace už byla kritická - ulice byla zanesená dvoumetrovou vrstvou sopečné strusky. Na muže ale spadl obrovský kus kamene. Dopadl mu na hruď a pravděpodobně mu srazil hlavu.

Archeologové nalezli jeho kostru v poloze na zádech, horní část hrudi byla stále pod kamenným kvádrem.

Potvrzení a rozvedení verze archeologů nyní závisí na detailnějším laboratorním průzkumu ostatků 165 centimetrů vysokého muže. Jeho lebku ještě archeologové nenalezli.

Pompeje jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1997. Antické město nedaleko Neapole bylo zcela zavaleno při erupci sopky Vesuv v roce 79 před naším letopočtem. Zbytky Pompejí, které se pod sopečným popelem dochovaly, patří k nejnavštěvovanějším italským turistickým atrakcím. Lokalita přitáhne každoročně více než 2,5 milionu návštěvníků.

Z odhadované populace 20.000 lidí zemřely při erupci Vesuvu v Pompejích zhruba 2000 z nich. Sopka dýmala a chrlila popel už několik dní před ničivou erupcí, a tak řada lidí z města utekla.