Italská sopka Vesuv je dnes asi tím nejznámějším aktivním vulkánem. Do historie se poprvé zapsala v roce 79, kdy její masivní výbuch pohřbil několik starořímských měst včetně Pompejí. Naposledy Vesuv soptil a zabíjel za druhé světové války, v roce 1944.
O prvním zaznamenaném výbuchu Vesuvu se učí v hodinách dějepisu. Došlo k němu před 1945 lety, v srpnu roku 79. Ze dne 24. srpna toho roku pochází zpráva římského právníka a spisovatele Plinia mladšího o tom, že vulkán začal vydávat hlasité zvuky, páru a kamení. To se dělo zhruba v jednu hodinu po poledni. O hodinu později už města v okolí sopky zahalil hustý sopečný dým, místní obyvatelé se tak rázem ocitli i v naprosté tmě. Na Pompeje se záhy snesla hromada kamení a pemzy. V pět hodin odpoledne se už ve městě řítily k zemi první domy. Situace se pak na chvíli uklidnila, ovšem okolo půlnoci se sopka naplno probudila a vychrlila množství sopečných plynů, popela a žhavé lávy. Ta o několik hodin později zalila blízké Pompeje a zničila vše, co jí přišlo do cesty. Po šesté hodině ranní následujícího dne zde zahynulo pod pyroklastickými proudy tisíce obyvatel, kteří z města neutekli. Až po více než tisíci letech ostatky těchto nešťastníků v děsivých křečovitých pózách objevili archeologové během výzkumů. K archeologickým nálezům souvisejícím s výbuchem Vesuvu dochází na lokalitě dodnes.
Očitý svědek Plinius mladší, který o výbuchu sopky podal písemné zprávy dochované dodnes, psal, že k erupci došlo dne 24. srpna 79. Některé nálezy archeologů ovšem dokládají spíše pozdější, pravděpodobnější podzimní datum. Proto se poslední dobou hovoří o datu zkázy Pompejí také až o 24. říjnu roku 79.
Někdejší významné antické středisko Pompeje zůstalo po přírodní katastrofě na několik staletí pohřbeno pod vrstvou lávy a popela. V roce 79 proběhly po uklidnění sopky záchranářské práce, o čemž svědčí dodnes dochované nápisy záchranářů na zdech domů. To byli však na dlouhou dobu poslední lidé, kteří na území Pompejí vstoupili. K obnovení města se již z bezpečnostních důvodů nepřistoupilo, sopka Vesuv totiž byla stále aktivní.
Další lidské stopy vedly do Pompejí až v první polovině 18. století, a to prvních archeologů. Ti zde odkryli pozůstatky dávné římské civilizace – poměrně dobře zachovalé domy včetně jejich vybavení. Další větší výzkumy probíhaly v 19. století, dále pak ve 20. století a pokračují dodnes. Za tak dlouhou dobu se podařilo objevit doklady místního každodenního života: lázně, luxusní rekreační ubytovací zařízení, vily, hostince i erotické fresky. V zájmu archeologů bude lokalita jistě i v mnoha následujících letech, které nepochybně přinesou další zajímavé nálezy.
Další velká erupce Vesuvu se odehrála na konci roku 1631, kdy zabila na čtyři tisíce lidí v blízkém okolí a potopila mnohé lodě v neapolském přístavu. Následovalo několik výbuchů v průběhu 18. a 19. století, ten další nejmasivnější nastal před 80 lety, za druhé světové války. Sopka o sobě tehdy dala vědět dne 18. března 1944 a chrlila popel i lávu až do 4. dubna. V té době zrovna Itálii osvobozovala spojenecká vojska, která výbuch sopky stál přes osmdesát vojenských letounů. Naštěstí tehdy proběhla rychlá evakuace tisíců obyvatel přilehlých měst, ovšem i přesto jich 26 na následky výbuchu Vesuvu zemřelo.
Sopka Vesuv je dosud aktivní, a tak italské úřady stanovily několik blízkých rizikových oblastí, v nichž platí zvláštní evakuační plány. Vulkán je navíc neustále pod dohledem odborníků.
Související
Zkáza města Herculaneum: Erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo
Tajemství měst pohřbených Vesuvem odhaleno: Vědci učinili velký pokrok
sopka Vesuv , Pompeje , Itálie , historie
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Zelenskyj se chystá do USA. Podle zdrojů chce mluvit i s příští americkou hlavou státu
před 37 minutami
Strojvůdce z pražské nehody byl úplně namol. Policejní obvinění to už zohledňuje
před 1 hodinou
Farage se obává nebezpečné eskalace války. Na postoji k podpoře Ukrajiny nic nemění
před 1 hodinou
Válek si může oddechnout. Lékaři zatím nebudou protestovat kvůli povodním
před 1 hodinou
Pokus o vraždu na Vsetínsku: Spory v rodině se řešily nožem. Muži hrozí 18 let za mřížemi
před 2 hodinami
Kyjev může útočit zbraněmi dlouhého doletu i na ruské území. Europoslanci souhlasí
před 2 hodinami
Izrael nám vyhlásil válku, řekl šéf Hizballáhu. V Bejrútu mezitím útočily stíhačky
před 4 hodinami
KLDR otestovala „supervelkou hlavici“. Jižní Korea má obavy, jde o téměř pětitunový kolos
před 4 hodinami
Opět jednal krizový štáb, Rakušan ujistil obce o pomoci při konání voleb. Stát vše zajistí, zní z vnitra
před 6 hodinami
Izraeli by hrozila nevídaná krize. Írán naverboval muže, který měl zabít Netanjahua
před 6 hodinami
Rusové zuří kvůli české iniciativě. Na Ukrajinu proudí munice z Indie
před 7 hodinami
EU má už jen tři možnosti. Jednou z nich je rozpad, varuje bývalý guvernér ECB
před 7 hodinami
Kanáry obchází strach po smrtícím útoku žraloka. Zemřela německá turistka
před 8 hodinami
Válka v Gaze má přes 34 tisíc obětí, tvrdí Palestinci. OSN řekla, jak s jejich údaji pracuje
před 8 hodinami
Čech měl spolu s Američany a Španěly zavraždit Madura. Počet zadržených roste
před 8 hodinami
Podpora Ukrajiny pokulhává. Pentagon už nechce poskytovat Kyjevu tolik zbraní a vybavení
před 9 hodinami
Europol zneškodnil platformu Ghost využívanou kriminálníky po celém světě
před 9 hodinami
Íránský zásah do amerických voleb. Hackeři napadli Trumpa a informace předali dál
před 9 hodinami
Turecko se odklání od Západu? Chce prohlubovat vztahy s Východem
před 10 hodinami
Izrael útočí v Libanonu letectvem a dělostřelectvem. Slibuje novou fázi války, Bejrút je v obavách
Izrael přesouvá válečnou iniciativu na sever země a útočí v Libanonu. V noci na čtvrtek údajně izraelská armáda zasáhla infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh, proti jižnímu Libanonu také využila dělostřelectvo. Tyto útoky přichází nedlouho poté, co patrně Izraelci po celém Libanonu odpalovali elektronická zařízení členů Hizballáhu.
Zdroj: Jakub Jurek