Vesuv poprvé zpustošil okolí před 1945 lety. Naposledy vybuchl poměrně nedávno

Italská sopka Vesuv je dnes asi tím nejznámějším aktivním vulkánem. Do historie se poprvé zapsala v roce 79, kdy její masivní výbuch pohřbil několik starořímských měst včetně Pompejí. Naposledy Vesuv soptil a zabíjel za druhé světové války, v roce 1944.

O prvním zaznamenaném výbuchu Vesuvu se učí v hodinách dějepisu. Došlo k němu před 1945 lety, v srpnu roku 79. Ze dne 24. srpna toho roku pochází zpráva římského právníka a spisovatele Plinia mladšího o tom, že vulkán začal vydávat hlasité zvuky, páru a kamení. To se dělo zhruba v jednu hodinu po poledni. O hodinu později už města v okolí sopky zahalil hustý sopečný dým, místní obyvatelé se tak rázem ocitli i v naprosté tmě. Na Pompeje se záhy snesla hromada kamení a pemzy. V pět hodin odpoledne se už ve městě řítily k zemi první domy. Situace se pak na chvíli uklidnila, ovšem okolo půlnoci se sopka naplno probudila a vychrlila množství sopečných plynů, popela a žhavé lávy. Ta o několik hodin později zalila blízké Pompeje a zničila vše, co jí přišlo do cesty. Po šesté hodině ranní následujícího dne zde zahynulo pod pyroklastickými proudy tisíce obyvatel, kteří z města neutekli. Až po více než tisíci letech ostatky těchto nešťastníků v děsivých křečovitých pózách objevili archeologové během výzkumů. K archeologickým nálezům souvisejícím s výbuchem Vesuvu dochází na lokalitě dodnes.

Očitý svědek Plinius mladší, který o výbuchu sopky podal písemné zprávy dochované dodnes, psal, že k erupci došlo dne 24. srpna 79. Některé nálezy archeologů ovšem dokládají spíše pozdější, pravděpodobnější podzimní datum. Proto se poslední dobou hovoří o datu zkázy Pompejí také až o 24. říjnu roku 79.

Někdejší významné antické středisko Pompeje zůstalo po přírodní katastrofě na několik staletí pohřbeno pod vrstvou lávy a popela. V roce 79 proběhly po uklidnění sopky záchranářské práce, o čemž svědčí dodnes dochované nápisy záchranářů na zdech domů. To byli však na dlouhou dobu poslední lidé, kteří na území Pompejí vstoupili. K obnovení města se již z bezpečnostních důvodů nepřistoupilo, sopka Vesuv totiž byla stále aktivní.

Další lidské stopy vedly do Pompejí až v první polovině 18. století, a to prvních archeologů. Ti zde odkryli pozůstatky dávné římské civilizace – poměrně dobře zachovalé domy včetně jejich vybavení. Další větší výzkumy probíhaly v 19. století, dále pak ve 20. století a pokračují dodnes. Za tak dlouhou dobu se podařilo objevit doklady místního každodenního života: lázně, luxusní rekreační ubytovací zařízení, vily, hostince i erotické fresky. V zájmu archeologů bude lokalita jistě i v mnoha následujících letech, které nepochybně přinesou další zajímavé nálezy.

Další velká erupce Vesuvu se odehrála na konci roku 1631, kdy zabila na čtyři tisíce lidí v blízkém okolí a potopila mnohé lodě v neapolském přístavu. Následovalo několik výbuchů v průběhu 18. a 19. století, ten další nejmasivnější nastal před 80 lety, za druhé světové války. Sopka o sobě tehdy dala vědět dne 18. března 1944 a chrlila popel i lávu až do 4. dubna. V té době zrovna Itálii osvobozovala spojenecká vojska, která výbuch sopky stál přes osmdesát vojenských letounů. Naštěstí tehdy proběhla rychlá evakuace tisíců obyvatel přilehlých měst, ovšem i přesto jich 26 na následky výbuchu Vesuvu zemřelo.

Sopka Vesuv je dosud aktivní, a tak italské úřady stanovily několik blízkých rizikových oblastí, v nichž platí zvláštní evakuační plány. Vulkán je navíc neustále pod dohledem odborníků.

Související

Pompeje

Tajemství měst pohřbených Vesuvem odhaleno: Vědci učinili velký pokrok

Když v roce 79 našeho letopočtu vybuchl italský vulkán Vesuv, oblaky popela zavalily města Pompeje a Herculaneum. Nánosy sopečného prachu pohřbily i obyvatele a majetek, včetně svitků a textů v knihovnách. Vědci jsou si teď ale díky extrémně silným paprsků jisti, že se jim pradávné papyry podaří přečíst, píše agentura Reuters.

Více souvisejících

sopka Vesuv Pompeje Itálie historie

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

Arktida

Situace v Arktidě je kritická. Vědci kvůli počasí bijí na poplach

Arktida, kdysi vnímaná jako majestátní a nedotčená divočina, nyní vysílá znepokojivé signály. Vědci bijí na poplach kvůli dramatickým změnám v tomto křehkém ekosystému, který hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu. Situace se zhoršuje i v souvislosti s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl USA z mezinárodní klimatické strategie a oslabil klíčové vědecké agentury.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Taktická jaderná puma B61

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Na Ukrajinu míří HIMARS i granáty. USA obnovily dodávky zbraní, o pákách proti Rusku ale mlčí

Spojené státy znovu zahájily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou a obnovily dodávky zbraní, které byly pozastaveny po neúspěšném setkání mezi prezidentem Donaldem Trumpem, viceprezidentem JD Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Oznámil to americký představitel po úterní schůzce mezi zástupci USA a Ukrajiny v Saúdské Arábii.

včera

Donald Trump

Trump se myšlenky na získání Kanady nevzdal. Na summitu G7 to ale řešit nechce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během své návštěvy Kanady neplánuje řešit hrozbu Donalda Trumpa „převzít Kanadu“. Washingtonův nejvyšší diplomat přicestoval na dvoudenní summit ministrů zahraničí zemí G7 do letoviska La Malbaie v Québecu na pozadí diplomatické krize a obchodní války mezi USA a jejich spojenci.

včera

Donald Trump

Trumpova delegace míří do Moskvy. Pokud odmítne příměří, bude to pro vás devastující, vzkazují USA Rusku

Americký prezident Donald Trump oznámil, že do Ruska míří americká delegace, která má jednat o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Trump uvedl, že obdržel „pozitivní zprávy“ ohledně potenciální dohody, ale zdůraznil, že zatím není nic jisté. „Pozitivní zpráva nic neznamená. Toto je velmi vážná situace,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky obkličují ukrajinské vojáky u Kurska, Kyjev ustupuje

Ruské síly se blíží k dokončení obklíčení přibližně 10 000 elitních ukrajinských vojáků, kteří drží strategicky významné město Sudža v jihozápadním Rusku. Kremlem podporovaní vojenští blogeři ve středu uvedli, že ruské jednotky rozvinuly státní vlajku na centrálním náměstí Sudži. Město, které ukrajinská armáda obsadila loni v srpnu, se tak po měsících bojů dostává zpět pod kontrolu Moskvy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Neskončí to jen u zboží. EU zvažuje další kroky proti Trumpovým clům

Evropská unie oznámila, že od 1. dubna zavede obchodní protiopatření v hodnotě až 26 miliard eur (22 miliard liber) v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila americká 25% cla za „neodůvodněná obchodní omezení“.

včera

včera

včera

"Katastrofa pro všechny." Koho americká cla poškodí nejvíce?

Nová americká cla by mohla nejvíce zasáhnout Německo, Irsko a Itálii – jediné tři země Evropské unie, které mají s USA kladnou obchodní bilanci, varuje The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy