Vesuv poprvé zpustošil okolí před 1945 lety. Naposledy vybuchl poměrně nedávno

Italská sopka Vesuv je dnes asi tím nejznámějším aktivním vulkánem. Do historie se poprvé zapsala v roce 79, kdy její masivní výbuch pohřbil několik starořímských měst včetně Pompejí. Naposledy Vesuv soptil a zabíjel za druhé světové války, v roce 1944.

O prvním zaznamenaném výbuchu Vesuvu se učí v hodinách dějepisu. Došlo k němu před 1945 lety, v srpnu roku 79. Ze dne 24. srpna toho roku pochází zpráva římského právníka a spisovatele Plinia mladšího o tom, že vulkán začal vydávat hlasité zvuky, páru a kamení. To se dělo zhruba v jednu hodinu po poledni. O hodinu později už města v okolí sopky zahalil hustý sopečný dým, místní obyvatelé se tak rázem ocitli i v naprosté tmě. Na Pompeje se záhy snesla hromada kamení a pemzy. V pět hodin odpoledne se už ve městě řítily k zemi první domy. Situace se pak na chvíli uklidnila, ovšem okolo půlnoci se sopka naplno probudila a vychrlila množství sopečných plynů, popela a žhavé lávy. Ta o několik hodin později zalila blízké Pompeje a zničila vše, co jí přišlo do cesty. Po šesté hodině ranní následujícího dne zde zahynulo pod pyroklastickými proudy tisíce obyvatel, kteří z města neutekli. Až po více než tisíci letech ostatky těchto nešťastníků v děsivých křečovitých pózách objevili archeologové během výzkumů. K archeologickým nálezům souvisejícím s výbuchem Vesuvu dochází na lokalitě dodnes.

Očitý svědek Plinius mladší, který o výbuchu sopky podal písemné zprávy dochované dodnes, psal, že k erupci došlo dne 24. srpna 79. Některé nálezy archeologů ovšem dokládají spíše pozdější, pravděpodobnější podzimní datum. Proto se poslední dobou hovoří o datu zkázy Pompejí také až o 24. říjnu roku 79.

Někdejší významné antické středisko Pompeje zůstalo po přírodní katastrofě na několik staletí pohřbeno pod vrstvou lávy a popela. V roce 79 proběhly po uklidnění sopky záchranářské práce, o čemž svědčí dodnes dochované nápisy záchranářů na zdech domů. To byli však na dlouhou dobu poslední lidé, kteří na území Pompejí vstoupili. K obnovení města se již z bezpečnostních důvodů nepřistoupilo, sopka Vesuv totiž byla stále aktivní.

Další lidské stopy vedly do Pompejí až v první polovině 18. století, a to prvních archeologů. Ti zde odkryli pozůstatky dávné římské civilizace – poměrně dobře zachovalé domy včetně jejich vybavení. Další větší výzkumy probíhaly v 19. století, dále pak ve 20. století a pokračují dodnes. Za tak dlouhou dobu se podařilo objevit doklady místního každodenního života: lázně, luxusní rekreační ubytovací zařízení, vily, hostince i erotické fresky. V zájmu archeologů bude lokalita jistě i v mnoha následujících letech, které nepochybně přinesou další zajímavé nálezy.

Další velká erupce Vesuvu se odehrála na konci roku 1631, kdy zabila na čtyři tisíce lidí v blízkém okolí a potopila mnohé lodě v neapolském přístavu. Následovalo několik výbuchů v průběhu 18. a 19. století, ten další nejmasivnější nastal před 80 lety, za druhé světové války. Sopka o sobě tehdy dala vědět dne 18. března 1944 a chrlila popel i lávu až do 4. dubna. V té době zrovna Itálii osvobozovala spojenecká vojska, která výbuch sopky stál přes osmdesát vojenských letounů. Naštěstí tehdy proběhla rychlá evakuace tisíců obyvatel přilehlých měst, ovšem i přesto jich 26 na následky výbuchu Vesuvu zemřelo.

Sopka Vesuv je dosud aktivní, a tak italské úřady stanovily několik blízkých rizikových oblastí, v nichž platí zvláštní evakuační plány. Vulkán je navíc neustále pod dohledem odborníků.

Související

Pompeje

Tajemství měst pohřbených Vesuvem odhaleno: Vědci učinili velký pokrok

Když v roce 79 našeho letopočtu vybuchl italský vulkán Vesuv, oblaky popela zavalily města Pompeje a Herculaneum. Nánosy sopečného prachu pohřbily i obyvatele a majetek, včetně svitků a textů v knihovnách. Vědci jsou si teď ale díky extrémně silným paprsků jisti, že se jim pradávné papyry podaří přečíst, píše agentura Reuters.

Více souvisejících

sopka Vesuv Pompeje Itálie historie

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 40 minutami

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 1 hodinou

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 1 hodinou

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem

Kyjev plánuje během jednání s americkými představiteli v Saúdské Arábii navrhnout letecké a námořní příměří s Ruskem, uvedl ukrajinský činitel podle The Guardian. K jednáním, která se uskuteční v úterý, se připojí i prezident Volodymyr Zelenskyj, který má dorazit do Rijádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy