Italská sopka Vesuv je dnes asi tím nejznámějším aktivním vulkánem. Do historie se poprvé zapsala v roce 79, kdy její masivní výbuch pohřbil několik starořímských měst včetně Pompejí. Naposledy Vesuv soptil a zabíjel za druhé světové války, v roce 1944.
O prvním zaznamenaném výbuchu Vesuvu se učí v hodinách dějepisu. Došlo k němu před 1945 lety, v srpnu roku 79. Ze dne 24. srpna toho roku pochází zpráva římského právníka a spisovatele Plinia mladšího o tom, že vulkán začal vydávat hlasité zvuky, páru a kamení. To se dělo zhruba v jednu hodinu po poledni. O hodinu později už města v okolí sopky zahalil hustý sopečný dým, místní obyvatelé se tak rázem ocitli i v naprosté tmě. Na Pompeje se záhy snesla hromada kamení a pemzy. V pět hodin odpoledne se už ve městě řítily k zemi první domy. Situace se pak na chvíli uklidnila, ovšem okolo půlnoci se sopka naplno probudila a vychrlila množství sopečných plynů, popela a žhavé lávy. Ta o několik hodin později zalila blízké Pompeje a zničila vše, co jí přišlo do cesty. Po šesté hodině ranní následujícího dne zde zahynulo pod pyroklastickými proudy tisíce obyvatel, kteří z města neutekli. Až po více než tisíci letech ostatky těchto nešťastníků v děsivých křečovitých pózách objevili archeologové během výzkumů. K archeologickým nálezům souvisejícím s výbuchem Vesuvu dochází na lokalitě dodnes.
Očitý svědek Plinius mladší, který o výbuchu sopky podal písemné zprávy dochované dodnes, psal, že k erupci došlo dne 24. srpna 79. Některé nálezy archeologů ovšem dokládají spíše pozdější, pravděpodobnější podzimní datum. Proto se poslední dobou hovoří o datu zkázy Pompejí také až o 24. říjnu roku 79.
Někdejší významné antické středisko Pompeje zůstalo po přírodní katastrofě na několik staletí pohřbeno pod vrstvou lávy a popela. V roce 79 proběhly po uklidnění sopky záchranářské práce, o čemž svědčí dodnes dochované nápisy záchranářů na zdech domů. To byli však na dlouhou dobu poslední lidé, kteří na území Pompejí vstoupili. K obnovení města se již z bezpečnostních důvodů nepřistoupilo, sopka Vesuv totiž byla stále aktivní.
Další lidské stopy vedly do Pompejí až v první polovině 18. století, a to prvních archeologů. Ti zde odkryli pozůstatky dávné římské civilizace – poměrně dobře zachovalé domy včetně jejich vybavení. Další větší výzkumy probíhaly v 19. století, dále pak ve 20. století a pokračují dodnes. Za tak dlouhou dobu se podařilo objevit doklady místního každodenního života: lázně, luxusní rekreační ubytovací zařízení, vily, hostince i erotické fresky. V zájmu archeologů bude lokalita jistě i v mnoha následujících letech, které nepochybně přinesou další zajímavé nálezy.
Další velká erupce Vesuvu se odehrála na konci roku 1631, kdy zabila na čtyři tisíce lidí v blízkém okolí a potopila mnohé lodě v neapolském přístavu. Následovalo několik výbuchů v průběhu 18. a 19. století, ten další nejmasivnější nastal před 80 lety, za druhé světové války. Sopka o sobě tehdy dala vědět dne 18. března 1944 a chrlila popel i lávu až do 4. dubna. V té době zrovna Itálii osvobozovala spojenecká vojska, která výbuch sopky stál přes osmdesát vojenských letounů. Naštěstí tehdy proběhla rychlá evakuace tisíců obyvatel přilehlých měst, ovšem i přesto jich 26 na následky výbuchu Vesuvu zemřelo.
Sopka Vesuv je dosud aktivní, a tak italské úřady stanovily několik blízkých rizikových oblastí, v nichž platí zvláštní evakuační plány. Vulkán je navíc neustále pod dohledem odborníků.
Související

Zkáza města Herculaneum: Erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo

Tajemství měst pohřbených Vesuvem odhaleno: Vědci učinili velký pokrok
sopka Vesuv , Pompeje , Itálie , historie
Aktuálně se děje
před 8 minutami

Soud si došlápl na Muska. Musí doložit, co vlastně ve vládě dělá
před 42 minutami

Rusko předalo USA seznam požadavků, za jakých ukončí válku
před 1 hodinou

Situace v Arktidě je kritická. Vědci kvůli počasí bijí na poplach
před 1 hodinou

Aktuální počasí: Na severu Čech silně sněží, meteorologové varují řidiče
před 1 hodinou

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně
před 2 hodinami

Kreml: Operace zaměřená na vytlačení ukrajinských sil z Kurské oblasti je téměř u konce
před 3 hodinami

Počasí se příští týden opět oteplí. Jarní teploty se ale jen tak nevrátí
včera

Na Ukrajinu míří HIMARS i granáty. USA obnovily dodávky zbraní, o pákách proti Rusku ale mlčí
včera

Trump se myšlenky na získání Kanady nevzdal. Na summitu G7 to ale řešit nechce
včera

Trumpova delegace míří do Moskvy. Pokud odmítne příměří, bude to pro vás devastující, vzkazují USA Rusku
včera

Ruské jednotky obkličují ukrajinské vojáky u Kurska, Kyjev ustupuje
včera

Odplata Trumpovi: Kanada zavádí odvetná cla na téměř 30 miliard dolarů
včera

Průběh změny počasí očima meteorologů. Je zřejmé, že zima se ještě nevzdává
včera

Že Putin uzavře příměří nevěří ani sami Rusové. Pak očekáváme od USA rázné kroky, vzkazuje Zelenskyj
včera

Česko je v NATO už 26 let. Spojenec, na kterého se i Amerika mohla vždy spolehnout
včera

Rusko se poprvé vyjádřilo k navrhovanému příměří na Ukrajině
včera

Neskončí to jen u zboží. EU zvažuje další kroky proti Trumpovým clům
včera

Jak si zatím vede Trump? Američané řekli, co si myslí o jeho prezidentství
včera

Zelenského návrh příměří posvěcený Trumpem: Co vše o něm víme?
včera
"Katastrofa pro všechny." Koho americká cla poškodí nejvíce?
Nová americká cla by mohla nejvíce zasáhnout Německo, Irsko a Itálii – jediné tři země Evropské unie, které mají s USA kladnou obchodní bilanci, varuje The Guardian.
Zdroj: Libor Novák