Proč žijeme ještě dva dny po smrti? Život úmrtím nekončí, ukázal nový výzkum

Jednou z klíčových otázek pro vědce bylo, jakým způsobem po smrti živého organismu končí aktivita genů – zda postupně ustává, nebo zda dojde k jejímu ukončení najednou. Vědci z Washingotnské univerzity ale v tomto ohledu učinili překvapivé zjištění.  

Jejich výzkum, který zatím očekává recenzní řízení, totiž odhalil, že více než tisíc genů zůstává aktivních i po smrti, přičemž některé dokonce svou aktivitu zahájí teprve 24-48 hodin po smrti.

Vědci také vyloučili možnost, že by šlo o reflexivní aktivitu nebo náhodné spouštění některých genů. Tyto geny navíc souvisí s reakcí na stres, což naznačuje, že se těla zemřelých zvířat pokoušela znovu zahájit aktivitu.

Většina z těchto genů začne být aktivních 30 minut po smrti. Více než polovina z nich souvisí s proteiny, ostatní mají regulační funkci.

Jedna z teorií podle vědců je, že se DNA po smrti uvolní a geny, jejichž aktivita byla předtím regulována, tak mohou svévolně fungovat. Mohlo by také jít o snahu těla kompletně ukončit své fungování. Podle vědců ale tyto výsledky vznáší otázku, zda jsme skutečně schopni správně definovat smrt. To by přitom mohlo mít dopad například na dárcovství orgánů.