Vědci zjistili, co způsobuje autismus. Může za něj očkování?

Prozatím se to povedlo pouze na zvířatech, na studie, které by toto spojení potvrdily i u lidí, bude nutné ještě nějakou dobu počkat. V tomto konkrétním případě ale nejde o naše mikroby, ale mikrobiologickou sféru těhotné matky. Podle studie University of Virgina vedené Johnem Lukensem totiž mikrobiom těhotné matky ovlivňuje vývoj mozku plodu, ale také například imunitního systému a schopnosti zvládat stres.

Vědci konkrétně objevili spojitost s molekulou IL-17a, která už byla v minulosti spojena s řadou závažných nemocí, a která také silně ovlivňuje vývoj mozku. Aby otestovali hypotézu, že molekula IL-17a se podílí na vzniku chorob autistického spektra, vědci v laboratoři uměle zablokovali Il-17a u jedné skupiny laboratorních myších. Potom je nechali pářit se samičkami z dvou skupin – jedna skupina měla mikroflóru náchylnou na zánětlivou reakci na molekulu IL-17a, zatímco druhá, kontrolní, měla mikroflóru bez reakce na IL-17a.

Mláďata od myší s uměle blokovanou IL-17a byla neurologicky zcela normální. Ovšem tam, kde bylo vše ponecháno bez lidského zásahu byl u obou skupin rozdíl. Skupina s reakcí na IL-17a porodila mláďata, která vykazovala nestandardní chování, zejména v sociální sféře, které je spojováno s myším autismem. Druhá, kontrolní skupina však stále vykazovala chování normální.

Aby tento závěr potvrdili, vědci posléze prohodili mikroflóru mezi oběma skupinami (pomocí fekální transplantace), tak, aby v kontrolní skupině byla stejná jako v té infikované IL-17a. Najednou i tyto myši se začaly projevovat autisticky, což potvrdilo jejich podezření, že IL-17a se podílí na autistických poruchách.

Samozřejmě není možné automaticky převést závěry pozorování v rámci přípravných studií na lidský organismus. Přesto je ale jedna věc naprosto zřejmá – mikroflóra mateřského lůna může mít značný dopad na neurologický vývoj jedince. Ovšem zdali opravdu autistické poruchy vyvolává molekula IL-17a i u lidí, to bude nutné ještě dokázat dalšími studiemi – je totiž docela dobře možné, že na vzniku se podílí ještě několik dalších prvků. Tomu by odpovídalo i značné spektrum, které autistické poruchy mívají a rozdíly mezi nimi. Každopádně jde ale také o další důkaz, který vyvrací mýtus o autismu způsobeném očkováním – myši samozřejmě nikdy žádnou látkou očkovány nebyly a přesto vykazovaly autistické chování.