Po nesmrtelnosti touží skoro každý. Jak by ale vypadal svět, kdyby lidé neumírali?

Co trápí lidstvo již dnes, je přelidnění planety. Zatímco v Evropě je to spíše opačný problém, tedy stárnutí populace, některé asijské či africké státy evropský deficit dohánějí. Prodlužování délky života jde ruku v ruce se zdravým životním stylem a lepší lékařskou péči, která však není všude po světě stejně dostupná.

Pokud bude náš život v rukou kvalitních lékařů, pak se dá říci, že při současném stavu můžou lidé ve Velké Británii žít déle s menším počtem dětí, naopak v Africe se délka života prodlužovat nebude, ale dětí se bude rodit stále více. I kdybychom našli elixír na věčné mládí, pořád nemáme léky na rakovinu, srdeční selhání a další nemoci, které nás ohrožují na životě.

Dopad to bude mít i sociologický a ekonomický. Lidé teď většinu svého mládí tráví v práci nebo ve škole, což není nejoblíbenější činností mnoha lidí. Delší život pak může znamenat, že se radikálně prodlouží i náš důchodový věk, pokud se nevymyslí jiný systém, jak zásobovat státní pokladnu.

Pokud tak jednoho dne dosáhneme věčného mládí, musí se zcela změnit styl a systém, ve kterém žijeme. Věk by přestal mít vypovídající hodnotu a stane se z něj pouhé číslo. Jaký je rozdíl mezi ženou, která se stala prvorodičkou ve čtyřiceti letech nebo šedesáti? Z lékařského hlediska vůbec žádný. Někteří vědci však vůči tomu zůstávají velmi skeptičtí. Podle určitých studií má totiž lidský život strop kolem 120 let.