Můžeme zničit planetu? Nejsilnější explozi na světě se nevyrovná ani atomová bomba

Jedna z teorií tvrdí, že gigantická exploze pocházející ze zemského jádra vedla k procesům, které nakonec zformovaly zemský Měsíc. Vědec Win van Westrenen, který se věnuje studiu planet, přišel s verzí, že zhruba před 4,5 miliardami let vybouchlo zemské jádro.

Mnozí astronomové se domnívají, že pouze jaderný výbuch má dostatečnou energii k tomu, aby dokázal do vesmírného prostoru vyvrhnout obrovské množství hmoty v krátké době, což umožnilo vznik Měsíce. Podle této teorie měl takový výbuch sílu neuvěřitelných 40 miliard atomových bomb svržených na Hirošimu.

Teorií o vzniku Měsíce jsou hromady. Otázku si položil už syn slavného Charlese Darwina George. Ten tvrdil, že Země se točila tak rychle, až se nakonec rozpadla a z jedné části vznikl Měsíc.

Tato teorie byla populární velmi dlouho, ale nakonec byla nahrazena tezí, že do Země narazilo těleso velikosti menšího Marsu a z jednoho z úlomků se pak stal Měsíc. Tato teorie nese oficiální název „Big Splat" (Velké plesknutí).

Tato verze ovšem vzala za své, když člověk přistál na Měsíci a vědcům se do ruky dostaly měsíční kameny. Jejich chemické složení je totožné s kameny na Zemi. Je tedy velmi pravděpodobné, že Měsíc se nějak zformoval ze Země.

A přichází právě zmíněná teorie o jaderném výbuchu. Nizozemský vědec dokonce našel místo, kudy se ze zemského jádra výbuch vyvalil. Mělo se to stát v západní Africe, kde lze na zemském povrchu dodnes spatřit jakési desetimetrové minireaktory.

Může planeta opravdu vybuchnout?

Představme si, že by planeta Země z ničeho nic vybuchla. Všechno živé i neživé na jejím povrchu by bylo spáleno na prach a kusy planety by se rozletěly do vesmíru. Zní to děsivě, ale je to vůbec reálné? Podle odborníků ano, má to ale háček.

Někteří vědci se domnívají, že i když Země obsahuje tekuté jádro a sužují ji pohyby tektonických desek, tedy zemětřesení, nebo vulkanické erupce a další katastrofy, sama od sebe explodovat nemůže. Přesněji řečeno žádná planeta nemůže samovolně explodovat.

Exploze čeká pouze na každou hvězdu ve vesmíru, ta se ale po vyhoření následně zhroutí do sebe a promění se v černou díru nebo v neutronovou hvězdu, podle okolností.

Planety tento osud potkat nemůže, stojí před nimi ale jiná hrozba. Exploze díky vnějšímu zdroji. A tím nejsilnějším ve vesmíru jsou gama paprsky. Ty dokáží vyvolat ty největší výbuchy vůbec a soustředí během několika vteřin tolik energie, kolik vyzáří slunce během deseti miliard let života.

V praxi tak stačí, aby se gama paprsky jen prohnaly kolem Země. Nemusí jí vůbec zasáhnout, mohou proletět i ve vzdálenosti několika desítek světelných let od nás a přesto svou silou spálí vše na prach. Včetně naší planety, která pod vlivem záření exploduje.