Vědci zjistili, jestli může očkování způsobovat autismus

Na studii upozornil deník The Guardian s tím, že vědci z kodaňského Statens Serum Institutu zkoumali 6517 autistů, které vybrali z 650 tisíců dánských dětí. Ty následně sledovali po dobu deseti let.

Zjistili, že neexistuje žádný důkaz o zvýšeném riziku autismu po očkování látkou MMR. Stejně tak nenašli důkazy, že MMR vyvolává autismus u u lidí, kteří jsou k němu náchylnější. Potvrdili také, že neexistuje spojitost mezi autismem a specifickým obdobím po očkování MMR.

Vědci ale nezkoumali pouze méně a více rizikové děti, které měly zvýšené předpoklady pro vznik autismu, jako například vyšší věk rodičů. Zabývali se také tím, zda může s touto nemocí souviset jiné očkování před podáním látky MMR. Ani v tomto případě ale souvislost s autismem neprokázali.

Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

Kdo spalničky prodělal, zůstává proti nemoci imunní celoživotně. V Česku se povinně očkují všechny děti, jejichž zdravotní stav povoluje, ve 13. až 18. měsíci věku a znovu v pěti až šesti letech. Někteří rodiče ale očkování odmítají nebo odkládají, jejich děti pak nesmějí do školky či na tábory.

Vědci Saad Omer a Inci Yildirim z Emory University v Atlantě ke studii sepsali doprovodný text, kde uvedli, že provedení tohoto výzkumu se vyplatilo, ačkoliv se už dříve prokázalo, že mezi MMR a autismem není spojitost. 

Odkazují se na studii z roku 2002, která rovněž vyvrátila souvislost mezi autismem a očkovací látkou MMR. Ta ale veřejnost neuklidnila, zejména proto, že existují vysoce postavení lidé, kteří bez jakýchkoliv důkazů tvrdí opak. Například prezident Spojených států Donald Trump v rámci své předvolební kampaně varoval před očkováním.

Jestli nová studie zlepší kritickou situaci je ale otázkou. OSN nedávno upozornila, že počet nakažených stoupá šokujícím způsobem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří neochota k očkování v současnosti mezi největší hrozby pro zdraví lidí. 

V Evropě v roce 2017 onemocnělo spalničkami 23.927 lidí, zatímco v roce 2016 to bylo 5273 nemocných, uvádí agentura DPA s odvoláním na WHO. Podle údajů českého Státního zdravotního ústavu do začátku loňského prosince bylo v Česku zaznamenáno 182 případů spalniček, což bylo asi o čtvrtinu více než za celý rok 2017. Letos je to už téměř 500 lidí.

Spalničky se nemohou v populaci volně šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. V roce 2007 bylo očkováno zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných necelých 84 procent.