Kulturu Garamantov považovali Římané za primitivní nomádské kmeny. Opak je ale pravdou

Kulturu Garamantov považovali dříve Římané za primitivní nomádské kmeny – opak je ale pravdou, tyto kmeny byly mnohem vyspělejší. Alespoň to tvrdí tým archeologů pod vedením Davida Mattinglyho z britské univerzity v Leicesteru. Vědci očekávají, že díky změně režimu se jim otevře cesta k ještě detailnějšímu výzkumu.Snímkováním se archeologům podařilo lokalizovat ruiny sídel garamantovské kultury, které se ukrývaly v dnes nejméně hostinné oblasti pouště. Celkem jde o více než sto opevněných farem a vesnic se stavbami, které připomínají hrady. Většina stavení byla vybudována v prvních pěti staletích po Kristu, to znamená v éře starořímského císařství.

Antika se spletla Antické anály popisují kulturu Garamantov jako primitivní a spíše kočovnou, která přidělávala římskému impériu jenom a jenom problémy a starosti. To je v ostrém rozporu s tím, co vědci objevili – hradní komplexy z kamene a nepálených cihel, až čtyři metry vysoké hradby, stopy mohylových pohřebišť, polí, studní i zavlažovacích soustav.  

Člen týmu Martin Sterry řekl – „Satelitní snímkování nám umožnilo pokrýt velkou oblast. Důkazy nám ukazují, že klima se od té doby zvlášť nezměnilo, ale můžeme vidět, že tato nehostinná krajina s prakticky nulovými srážkami kdysi bývala hustě zastavěná a obdělávaná. Jsou to zcela výjimečné úseky starověké kulturní krajiny, rozsahem, pestrostí i zachovanými památkami.“Další z vědců David Mattingly doplňuje – „Byli (příslušníci garamantovské kultury) vysoce civilizovaní, žili ve velkých opevněných sídlech, především jako v oázách hospodařící rolníci. Byl to organizovaný stát s městy a vesnicemi, psaným jazykem a dobově nejmodernějšími technologiemi. Garamantové byli průkopníci zakládání oáz a otevírání transsaharských obchodních cest.“ Mattingly musel v únoru Libyi opustit kvůli povstání proti diktátoru Kaddáfímu. Teď doufá, že se zase bude moci do země vrátit a pokračovat ve výzkumných pracích – „Je to nový začátek pro Libyjskou památkovou péči a šance pro občany této země zajímat se o jejich dlouho potlačovanou dávnou historii. Nálezy představují vůbec první města v Libyi, které nezaložili kolonisté od Středozemního moře jako Řekové a Římané. Proto by Garamantové měli zaujmout ústřední postavení v tom, co se libyjské školní děti budou učit o své historii a kulturním dědictví.“