Deset nejvýznamnějších objevů roku 2013: Česká egyptologie boduje

"Je asi poctivé přiznat, že nás zpráva příjemně překvapila, navíc jsme ji v žádném případě nečekali. Aniž bych chtěl význam takovýchto žebříčků přeceňovat, přece jen je to jakési uznání kvality práce a vysokého pracovního nasazení všech členů Českého egyptologického ústavu," řekl serveru iForum šéf ústavu Miroslav Bárta, který je zároveň vedoucím projektu v Abúsíru, kde byla hrobka objevena.

Šepseskafanch byl osobním lékařem panovníka. Doktoři přitom patřili ve své době k velmi významným rodinám u dvora faraona. Kamenná hrobka se nachází v jižní části české archeologické koncese v Abúsíru, což je pohřebiště nedaleko Káhiry. Je 21 metrů dlouhá a 14 metrů široká, její zdivo sahá do výše přes čtyři metry. Nedaleko od ní leží hrobkový komplex princezny Šeretnebtej z 5. dynastie, který Češi se světovým ohlasem objevili v roce 2012. 

Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Jeho zásluhou byl v r. 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář, Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý, jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu.

Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře (Tento název ústavu byl po rozdělení Československa změněn na název současný) v r. 1958 se stalo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami tehdy zahajované stavby Vysoké přehrady u Asuánu.

Místo finančního příspěvku se naše vláda rozhodla akci podpořit účastí našich egyptologů na pracech v Núbii. Se souhlasem egyptské vlády tak vznikl mezinárodní ústav s jedním pracovištěm v Praze a druhým v Káhiře. Při založení ústavu svými organizačními schopnostmi významně napomohl Lexův žák Prof. Zbyněk Žába. Počátkem šedesátých let začala expedice ústavu pracovat pod vedením Z. Žáby v Núbii. V souvislosti se založením jeho egyptského pracoviště byla ústavu přidělena i archeologické koncese na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Výzkum se zde v 60. a první polovině 70.let soustředil především na Ptahšepsesovu mastabu, jednu z nejvýznamnějších soukromých architektur doby Staré říše. Nový impuls zaznemanala archeologická práce ústavu v Abúsíru v r. 1976.

Tehdy ústav získal novou koncesi na této lokalitě, jež zahrnuje poměrně veliké území přibližně o rozloze 2 km2 zahrnující celou oblast mezi Abúsírem a Sakkárou s mnoha památkami, především z období Staré říše a Pozdní doby. Nesporné zásluhy o rozvoj ČEgÚ UK a egyptologie u nás vůbec má bývalý ředitel ústavu Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. Významným mezníkem pro další vývoje české egyptologie byl vznik Českého národního egyptologického centra v létě 2000, uvádí egyptologie.ff.cuni.cz.

Deset nejvýznamnějších objevů roku 2013:1. Oznámení vědců z Leicesteru, že nalezená lebka patří anglickému králi Richardovi III.2. Nález britských archeologů, kteří objevili v Londýně starořímskou sochu ve tvaru orla3. Nález nejstaršího a největšího palácového vinného sklepa ve městě Kanaan v severním Izraeli4. Nález rituální stavby ve městě Norton v Británii5. Nález sídla z 1. století našeho letopočtu v Jeruzalémě6. Nález českých archeologů, kteří objevili v egyptském Abúsíru unikátní hrobku lékaře faraonů7. Nález 6000 let starého pohřebiště v Británii8. Nález pohřebiště ze 14. století v centru Londýna9. Nález 1500 let staré mozaiky v Izraeli10. Nález více než 300 hliněných figurek v Řecku, které pocházejí z doby neolitu