Revoluce: Vědcům se podařilo přivést k životu "umělou buňku"

Vědci podle studie uveřejněné v časopisu Science, složili z několika existujících DNA unikátní sekvenci, vpravili ji do hostitelské buňky a přinutili ji tak, aby vypadala, jednala a rozmnožovala se podle informací, které do ní byly vloženy.

Craig Venter, ředitel vědeckého institutu v Marylandu a v Kalifornii, který nese jeho jméno, popsal úspěch jako "vytvoření nového softwaru pro buňku".

"Jakmile tento nový software vpravíme do buňky, buňka ho přečte a přemění se na druh popsaný v genetickém kódu," řekl Venter. "Je to poprvé, co je buňka pod kompletní kontrolou uměle vytvořeného DNA," uvedl vědec.

Nová buňka vytvořená Venterovým týmem se rozmnožila přibližně miliardkrát, všechny její kopie byly ovládány uměle vytvořeným genetickým kódem.

"Myslím, že směřujeme k nové průmyslové revoluci. Pokud budeme skutečně schopni přikázat buňkám dělat to, co chceme, můžeme nás učinit nezávislými na ropě a napravit škody, které jsme způsobili přírodě, například že snížíme výskyt oxidu uhličitého ve vzduchu," řekl Venter.

Ne všichni vědci však sdílejí stejné nadšení jako Venter. "Pokud uvolníte nové organizmy do prostředí, můžete mu více uškodit, než pomoci," uvedla doktorka Helen Wallaceová z britské organizace pro výzkum dopadů genetiky na životní prostředí Genewatch. "Pokud tyto buňky vypustíte do znečištěných oblastí, aby znečištění odstranily, vytváříte vlastně nový druh znečištění. Nevíme, jak se budou v takovém prostředí tyto organizmy chovat," dodala.

Podle profesora Juliana Savulesca z Oxfordské univerzity je třeba, aby lidstvo vytvořilo nové zákony pro bezpečné zacházení s umělými buňkami. "Mohou být (umělé buňky) v budoucnosti využity vytvoření nejničivějších biologických zbraní, jaké si umíte představit. Opravdovou výzvou je nyní pro nás slíznout neotrávenou smetanu," řekl profesor.