Jednovaječná dvojčata nemusejí být geneticky stejná, nová studie boří dosavadní poznatky

Ke vzniku jednovaječných dvojčat dochází, když se po oplození vajíčko rozdělí a vytvoří dvě embrya. Jednovaječná dvojčata zaujímají důležité místo ve vědě, protože se má za to, že disponují stejnou genetickou výbavou a fyzické rozdíly či odlišnosti v jejich chování pramení z prostředí, které je obklopuje.

Islandští vědci se zaměřili na genetické mutace, k nimž dochází v raném stadiu embryonálního vývoje. Podle zveřejněné studie zjistili, že embryo jednoho dvojčete mělo v průměru 5,2 genetických mutací oproti embryu sourozence. U 15 procent zkoumaných dvojic embryí pak vědci nalezli "značné" množství různých mutací. Závěry výzkumu mohou podle autorů znamenat, že vliv genetických faktorů na rozdíly mezi jednovaječnými dvojčaty byl dosud podceňován.

"Identická dvojčata se klasicky používají při zkoumání nemocí k odlišení vlivu genetiky a prostředí. Takže když se zaměříte na odděleně vychovávaná identická dvojčata a u jednoho z nich se objeví porucha autistického spektra, obvyklá interpretace je, že ji způsobilo prostředí," sdělil agentuře AFP neurolog Kari Stefánsson, neurolog a zakladatel biofarmaceutické společnosti deCODE genetics.

"Ale tento závěr je extrémně nebezpečný, protože existuje možnost, že porucha může mít příčinu v rané genetické mutaci, která se objeví jen u jednoho z dvojčat," doplnil neurolog, jehož tým zkoumal genom 387 dvojic jednovaječných dvojčat, stejně jako jejich partnerů, dětí a rodičů za účelem prozkoumání genetických mutací.