Jak zjistit účinnost léčby deprese? Čeští vědci přišli s novou metodou

Depresí trpí v Česku podle odhadu přes půl milionu lidí. Z těch, kteří se léčí, dvěma třetinám zabere první lék, který jim lékař dá. U třetiny se po čtyřech až šesti týdnech čekání zjistí, že je nutno nasadit jiný, a tak to trvá někdy i velmi dlouho, než se pro ně najde ten pravý lék.

Dřívější studie prokázaly souvislost výsledku antidepresivní léčby s řadou biologických, psychologických a klinických faktorů, žádný z nich ale podle vědců nelze považovat za dostatečně spolehlivý na to, aby ho bylo možno doporučit pro použití v běžné praxi.

Brunovský a Bareš tedy přišli s myšlenkou sledovat dva klinické indikátory odpovědi na léčbu v kombinaci s neurofyziologickým parametrem, tzv. EEG kordancí, což je matematicky vypočítaný parametr, který se stanoví ze záznamu elektrické aktivity mozku.

"První dva parametry se týkají zlepšení klinického stavu pacienta - po prvním týdnu léčby a po druhém týdnu léčby, kdy se provádí objektivní hodnocení závažnosti depresivních příznaků - na to se používají celosvětově platné škály, v našem případě šlo o škálu MADRS. Třetím parametrem byla změna hodnoty EEG kordance, kdy jsme sledovali rozdíl mezi hodnotou na počátku a po prvním týdnu léčby," vysvětlil Brunovský.

Tímto postupem dokázali vědci správně odhadnout dosažení pozitivního či negativního výsledku u 83 procent pacientů.

Dle odborníků téměř 25 - 30% populace trpí v některých situacích jistým druhem deprese. Zejména ženy jsou na tom dle statistik až o 100% hůře než muži. Deprese je stále rozšiřujícím se „onemocněním", což značí i stále více se zvyšující prodej antidepresiv. Deprese a stres jsou zároveň varováním pro nás všechny. Jde o jisté upozornění, že bychom měli dbát o duševní hygienu, tedy nedržet v sobě nepříjemné a stresující pocity, komunikovat a chodit mezi lidi zejména o svátcích, kdy jsou depresivní pocity například z osamění na vzestupu.

Nejpodstatnější příznaky deprese:

1) Absence energie, snížená chuť k jídlu, nespavost nebo přílišná spavost

2) Snížená schopnost koncentrace, malé sebevědomí, myšlenky na sebevraždu

3) Skeptičnost, nezájem o život, snížená schopnost pohybu, pocit viny a nedostatečnosti

4) Špatné mezilidské vztahy, nezdravý životní styl

5) Špatně nastavený způsob myšlení, předsudků (zejména díky rodičům)

6) Nedostatek serotoninu (důležitého neurotransmiteru v mozku), vliv dědičnosti

Pokud jste si diagnostikovali některé z výše zmíněných příznaků, ještě nutně neznamená, že trpíte těžkou depresí. Je ale dobré se postarat o to, aby se nepříjemné pocity nerozšiřovaly, proto je výhodné vyhledat odborníka, který vám pomůže problém analyzovat a nastavit účinné řešení. V případě těžší deprese se nasazují také antidepresiva, která umí „bolest" utlumit, ale nevyřeší problém jako takový, uvádí zivotni-poradna.cz.