V Česku roste počet lidí se syndromem vyhoření a depresemi

Příčinami syndromu vyhoření a depresí mohou být kombinace izolace, obav z války či ekonomické krize, uvedla agentura TASR s odkazem na mluvčí 1. LF UK Veroniku Ležatkovou.

Z výsledků nejnovějšího výzkumu vyplynulo, že od prosince 2020 roste počet lidí s oběma zdravotními problémy. "Domníváme se, že je to z určité části způsobeno kombinací izolace vyvolané pandemií, obavami z probíhající války, ekonomickou krizí as tím souvisejícími zdravotními problémy a narušením obvyklých osobních i profesních rutin,“ vysvětlil přednosta kliniky Martin Anders.

Podle lékařů není vyhoření jen pocit únavy, ale chronický stav vyčerpání zakořeněný v psychice člověka. Ovlivňuje jak profesní život, tak i osobní vztahy, volnočasové aktivity a celkovou kvalitu života.

Podobné dopady má na lidskou psychiku i deprese, která s sebou nese i společenské důsledky, jako jsou ztráta produktivity a negativní vztahy v rodinách a komunitách. Vyhoření a deprese spolu navíc úzce souvisí.

Syndrom vyhoření může podle vědců vyvolat depresivní stavy a naopak, z již existující deprese může být člověk náchylnější k syndromu vyhoření. Nárůst těchto problémů je pak alarmující nejen proto, jaké mají bezprostřední důsledky na kvalitu života, ale také pro potenciál dlouhodobých fyzických a emocionálních komplikací včetně chronických onemocnění. .

Syndrom vyhoření je stav, který vzniká jako důsledek dlouhodobého stresu a přetížení v práci nebo v osobním životě. Projevuje se emocionálním vyčerpáním, sníženou pracovní výkonností a pocitem cynismu nebo lhostejnosti vůči práci či povinnostem. Jedinec se cítí vyčerpaný, bezmocný a ztratil zájem o to, co dříve považoval za důležité. Může způsobit únavu, nespavost, úzkost, deprese, sníženou imunitu a další zdravotní problémy.