Konec injekcí s inzulinem? Podívejte se, na čem vědci pracují

S tímto zařízením si pacienti už nebudou muset píchat injekce inzulinu: hormon budou přirozenou cestou produkovat buňky slinivky břišní získané genetickým inženýrstvím nebo z kmenových buněk. Buňky budou umístěny uvnitř destičky.

Tento projekt, jehož široké využití se očekává až po roce 2020, vyvolává mnoho nadějí a očekávání pro 25 milionů osob s diabetem prvního typu ve světě, uvádí Séverine Sigristová z francouzské společnosti Defymed, která na tomto prototypu pracuje.

Myšlenka umělé slinivky s biologickými prvky se zrodila při výzkumu s transplantacemi buněk slinivky břišní určených k tomu, aby nahradily nemocnou slinivku pacientů a umožnily jejich organismu znovu produkovat inzulin a regulovat tak hladinu cukru v krvi. Ovšem vzhledem k nedostatku transplantátů může tuto techniku využívat jen nepatrná menšina pacientů.

Psali jsme: Ta, která řeže lidem nohy: Primářka o diabetu, amputacích a protézách +FOTO jen pro otrlé  

"Z toho vznikla myšlenka vyvinout jakousi krabičku, v níž by byly umístěny buňky slinivky břišní tak, aby byly uchráněny před útoky imunitního systému," vysvětluje Sigristová.

Bylo tedy třeba vytvořit jakousi zpola propustnou membránu, která takovou ochranu umožní, a přitom jí bude moci procházet inzulín, ale i cukry, aby buňky slinivky "věděly", jaké množství inzulinu produkovat.

Polymerová destička bude implantována do břicha při krátkém chirurgickém zákroku. Po čtyřech až šesti letech ji bude třeba vyměnit. Uvnitř se budou buňky slinivky obnovovat pomocí podkožní injekce aplikované po šesti až dvanácti měsících. Taková frekvence je nesrovnatelná s tím, jak dnes diabetici musejí vpichovat inzulin několikrát denně.

Zdokonalování této membrány si vyžádalo 20 let výzkumu a náklady ve výši šesti milionů eur (162 milionů Kč). Koncem roku 2015 nebo počátkem roku 2016 se v jihofrancouzském Montpellier a v britském Oxfordu zahájí testy na 16 dobrovolnících. První výsledky by měly být k dispozici koncem roku 2017.

Pokud budou úspěšné, diabetici by mohli být zbaveni každodenní nutnosti píchat si inzulín. Diabetolog však upozorňuje, že tento projekt neznamená vyléčení pacientů. Pole aplikace těchto výzkumů je mnohem širší, neboť choroba ve vyspělých zemích výrazně postupuje, dodává.

Počet cukrovkářů rychle roste

Například v roce 2010 se léčilo v ČR s tímto onemocněním více než 800 tisíc osob. To představovalo nárůst počtu registrovaných diabetiků o zhruba 20 tisíc osob v porovnání s rokem předchozím.

Oproti roku 2000 to bylo ale již o 150 tisíc diabetiků více. Při pohledu ještě více do minulosti je z předložených dat patrné, že od roku 1980 počet nemocných cukrovkou narostl 2,5krát.

Pokud by počet diabetiků přibýval podobným tempem jako nyní (tj. zhruba 10 tisíc/rok), bude v roce 2035 postižen tímto onemocněním každý desátý občan ČR bez ohledu na věk.

Diabetes zatím není vyléčitelný, ale vhodnou životosprávou a spoluprací s lékaři lze hladinu krevní glukózy udržet v normálních mezích a předejít tak mnoha zdravotním komplikacím.

Z možných komplikujících zdravotních obtíží diabetika se statisticky sledují stav sítnice oka, případné poškození ledvin a stav dolních končetin diabetiků, včetně případných amputací.

Během roku 2007 bylo nově zjištěno onemocnění asi u 29 000 žen a 27 000 mužů, z toho 207 jedinců bylo ve věku do 19 let. Pro srovnání v roce 1997 činil počet osob s nově diagnostikovaným onemocněním 48 700, z toho bylo 25 900 žen a 22 800 mužů.

"Podle odhadů provedených na základě statistických údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR není daleko doba, kdy tímto onemocněním bude postižen každý desátý občan ČR bez ohledu na věk; ve vyšších věkových kategoriích bude potom četnost onemocnění ještě mnohem větší," uvedla Diabetická asociace.