Dlouhodobé následky mají nízké desítky procent nakažených, uvedli vědci

"Pociťujete-li přetrvávající obtíže po prodělání covidu-19, konzultujte je s ošetřujícím lékařem, který určí vhodnost dalších vyšetření a případné léčby ve specializované ambulanci," uvedl internista a bývalý ředitel Karlovarské krajské nemocnice Petr Svoboda.

Mezi nejčastější dlouhodobé obtíže patří například vyčerpání, poruchy soustředění, bolest hlavy, ztráta čichu či chuti, dýchací obtíže, kašel, deprese, úzkosti či bolest svalů. Řada příznaků ale podle odborníků odezní sama.

Jen ve Velké Británii je podle nich více než 370.000 lidí, kteří se s následky potýkají ještě rok po nákaze, včetně tisíců dětí. Vědci upozorňují, že následky nemoci u nich mohou mít i podobu neurologických nebo imunologických změn.

"Při rozhodování o očkování dětí a mladých lidí by se měla brát v potaz nejen ochrana před akutními riziky prodělání covidu-19, ale i další faktory, jako je například ochrana před long covidem," dodal Svoboda.

Za největší riziko v současné době vědci považují rozšíření takzvané delta, tedy indické, varianty viru, která se šíří výrazně rychleji než původní koronavirus i jeho britská varianta, která v Česku převládla v lednu letošního roku. Je také spojena s vyšším rizikem hospitalizace a jedna dávka vakcíny proti ní neposkytuje dostatečnou ochranu.

Na britských ostrovech, kde způsobila opětovný nárůst počtu nových případů, se nákaza v současné době šíří právě mezi dětmi školního věku a mladšími neočkovanými ročníky.

"Iniciativa Sníh považuje za nanejvýš důležité předejít vlně spojené s variantou delta jak kvůli případné vlně hospitalizací, tak i kvůli dlouhodobým následkům v podobě long covidu, tentokrát především u mladé populace," uvedli její zástupci dále v tiskové zprávě.

Česká iniciativa je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum, která žádá řízení boje s pandemií založené na vědeckých důkazech. Je pojmenována po zakladateli oboru epidemiologie, britském lékaři Johnu Snowovi, který žil v 19. století.

Českých a slovenských signatářů memoranda jsou desítky, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí je to například epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London.