Nobelova cena za chemii: Objev tří vědců změnil život snad každého z nás

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sedmadevadesátiletý John Goodenough je nejstarším laureátem Nobelovy ceny vůbec.

Ilustrační foto
doporučujeme

"Lithium-iontové baterie přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily," uvedla ve zdůvodnění svého výběru laureátů švédská akademie věd. Letošní nositelé Nobelovy ceny za chemii podle ní položili základy "pro bezdrátovou společnost nepoužívající fosilní paliva".

Podle akademie začala práce na lithium-iontové baterii během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy se hledaly technologie, které by snížily závislost na fosilních palivech. Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější. Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie, píše se na oficiálních stránkách Nobelových cen.

Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů. V současné době se lithium-iontové baterie instalují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci vylepšování jejího energetického systému.

Japonský laureát Jošino podle svého vyjádření na dnešní tiskové konferenci v Tokiu věřil, že objevy, na kterých se podílel, jednou budou odměněny Nobelovou cenou. Nečekal ale, že to bude tak brzy, protože Nobelova cena za chemii zahrnuje nesmírně širokou škálu oborů.

O Johnu Goodenoughovi se nicméně před dnešním vyhlašováním Nobelovy ceny za chemii mluvilo jako o favoritovi - a to i vzhledem k jeho vysokému věku. Posmrtně se totiž Nobelova cena neuděluje. Goodenough se dnes stal nejstarším držitelem Nobelovy ceny vůbec, když ve svých 97 letech o rok překonal nositele Nobelovy ceny za fyziku Američana Arthura Ashkina, který cenu dostal loni ve věku 96 roků. Naopak nejmladší laureátkou je Pákistánka Malala Júsufzaiová, která si odnesla Nobelovu cenu za mír v roce 2014, kdy jí bylo 17 let.

V pondělí byla udělena Nobelova cena za lékařství. Dostali ji Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu.

V úterý se pak Nobelovy ceny za fyziku dočkali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.

Ve čtvrtek budou vyhlášeny Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019 a v pátek cena za mír. Příští pondělí bude udělena Nobelova cena za ekonomii. Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Fond Neuron ocenil virologa Cihláře a epidemiologa Rašku

28.09.2020 18:15 Za přínos v boji proti virovým a bakteriálním nákazám letos Nadační fond Neuron ocenil Tomáše…

Vědci zjistili, jaký vliv má karanténa na lidské zdraví

27.09.2020 18:46 Česko bojuje s druhou vlnou koronaviru, který tvrdě zasáhl převážně hlavní město. Vláda znovu…

Statistiky covidu si lidé vykládají špatně. Proto si myslí, že chřipka je…

27.09.2020 08:58 Statistiky celosvětové pandemie covid-19 se po internetu množí jako houby po dešti. Můžeme si…

Vědci zkoumali covid u lidí s brýlemi. Jsou ti, kdo špatně vidí, lépe…

26.09.2020 15:56 Nosit roušky, mýt si ruce a dodržovat dostatečné rozestupy. To jsou pravidla 3R, která jsou…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama