Jednou letní deštík, jindy přívalové deště. Proč mají srážky rozdílnou intenzitu?

Jeffrey Halverson, profesor geografie a environmentálních systémů vysvětluje, že déšť obecně vzniká pomocí dvou faktorů. Vlhkost ve vzduchu, kterou zastupují mraky na obloze a proudění vzduchu směrem nahoru.

„Jak vzduch stoupá skrz mraky, vzduch se ochladí a voda se mění v malé dešťové kapičky,“ říká vědec pro Science Alert. Malé dešťové kapky jsou velmi lehké a vznášejí se, protože na ně působí vzduch, který proudí nahoru. Čím více tlačí vzduch kapky nahoru, tím víc kapky nabírají vlhkost a začínají být větší a těžší. Nakonec jsou natolik těžké, že padají k Zemi.

V zimních měsících je vzduch chladný a obsahuje méně vlhkosti, a protože chladný vzduch rád klesá k zemi, je podle vědce těžké přimět ho, aby rychle stoupal. Když se tyto pomalé proudy dostanou až do mraků, vznikají pouze malé kapky deště a tím vznikne pouze slabý déšť.

Silné bouřky vznikají většinou v létě, protože teplý vzduch se rychle pohybuje směrem vzhůru. Teplý vzduch narozdíl od studeného dokáže pojmout až pětkrát více vlhkosti a pohybuje se rychlostí až přes 60 kilometrů za hodinu, a proto se kapky deště stávají větší než obvykle. „Když je váha vody příliš velká i na vítr, všechny dešťové kapky spadnou najednou. To jsou letní bouřky,“ poznamenal Halverson.

Přívalové deště vedou k bleskovým záplavám jako minulý týden, kdy byl na Blanensku vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. Ale i v zimě se můžeme setkat se silnými bouřemi, které se vyskytují převážně nad oceánem, protože tam je teplejší vzduch. „Žádné bouřky nebudou nikdy stejné. Někdy máte pocit, že stojíte ve sprše, jindy je to příjemné mrholení, ale teď už budete vědět proč,“ uvedl závěrem Halverson.