dotační program covid

Systém dotačního programu COVID

V COVID 2022 a Nepokryté náklady podnikatelé podali žádosti za 211,9 milionu

V programech COVID 2022 a COVID Nepokryté náklady podnikatelé podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které dotační tituly připravilo, zatím podali 489 žádostí o kompenzace kvůli koronaviru za zhruba 211,9 milionu korun. Dalších 1244 mají v systému rozpracovaných. Na dotaz ČTK to dnes za tiskové oddělení resortu uvedl Marek Vošahlík. O příspěvek na zaměstnance mohou podnikatelé v COVID 2022 žádat do 12. května, příjem žádostí do COVID Nepokryté náklady je otevřen do 17. května.
Systém dotačního programu COVID

MPO v programu COVID 2021 za první hodiny eviduje 1062 žádostí

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v novém podpůrném programu COVID 2021 za první hodiny od jeho otevření eviduje 1062 žádostí. Dokončit a podat jich podnikatelé k dnešnímu poledni zvládli zatím 463. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Systém dotačního programu COVID

Asociace: Pomoc z nových vládních programů opět některé firmy mine

Pomoc z nových podpůrných programů, které na pondělním jednání schválila vláda, některé podnikatele v gastronomii a ubytovacích službách opět mine. Týkat se to bude velkých podniků i drobných firem. Programy neřeší ani pomoc podnikatelům, kteří na ni na podzim nedosáhli. V tiskové zprávě to dnes uvedla Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR).
Systém dotačního programu COVID

V ubytovacím programu za zhruba týden přibylo 1412 žádostí

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v nové výzvě COVID ubytování aktuálně eviduje od velkých provozů asi 4000 žádostí za 2,1 miliardy korun, drobní ubytovatelé podali zatím zhruba 1600 žádostí za 95 milionů korun. Resort to dnes uvedl na twitteru. Za zhruba týden přibylo 1412 žádostí. Provozovatelé hromadných i individuálních ubytovacích zařízení mohou o dotace za nucené uzavření kvůli druhé vlně pandemie žádat do 31. března. Administraci programu má na starosti Státní fond podpory investic.
Sauna

Nový systém náhrad podle sdružení nepřežije polovina saun a wellness

Za nového systému náhrad, bez programu COVID nájemné, do několika měsíců skončí více než polovina provozovatelů saun a wellness, oznámilo dnes jejich sdružení. Za přísných hygienických a bezpečnostních pravidel s využitím antigenního testování proto žádá vládu o otevření provozů. Sdružení wellness a saunových center to dnes uvedlo v tiskové zprávě zaslané ČTK.
Karel Havlíček

Nový systém náhrad vyjde stát na 20 až 25 miliard měsíčně

Nový plošný systém kompenzací, který vláda schválila tento týden, je podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) mimořádně velkorysý. Bez záruk bude čítat 20 až 25 miliard korun měsíčně. Jednání o nastavení tohoto režimu náhrad se účastní hlavní oborové svazy a asociace, řekl Havlíček na tiskové konferenci po dnešním mimořádném jednání kabinetu.
Systém dotačního programu COVID

Zrušení náhrad nájmu by mělo podle asociace likvidační dopad na obchod

Zrušení programu COVID nájemné považuje Asociace nákupních center za nedobrý krok s likvidačním dopadem na odvětví služeb a obchodu. Jedná se o jeden z nejlépe nastavených dotačních titulů pro přímé krytí významného nákladu podnikatelů zasažených v souvislosti s pandemií koronaviru a vládními restrikcemi. V současné době přispívá ke stabilizaci oboru obchodu a služeb. ČTK to dnes řekl předseda výkonného výboru Asociace nákupních center Jan Kubíček.
Systém dotačního programu COVID

Systém podávání žádostí do dotačního programu čeká v noci odstávka

Podnikatelé zasažení v souvislosti s pandemií koronaviru a souvisejícími vládními opatření, kteří se chystají podat žádost o dotaci z programů COVID nájemné nebo COVID gastro uzavřené provozovny musejí v noci počítat s plánovanou odstávkou, která se uskuteční od půlnoci do sobotních 06:00 odstávka. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) to uvedlo na svém webu.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 5 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět

Obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu popsali momenty hrůzy a destrukce, které provázely ničivé otřesy země. Lidé v panice utíkali z kymácejících se budov a následně strávili dlouhé hodiny venku na prostranstvích, přičemž mnozí z nich našli útočiště ve školách přeměněných na nouzová centra. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy