Podnikatelé už mohou žádat o investiční úvěry z programu COVID III

Podnikatelé už mohou žádat o investiční úvěry z programu COVID III, dosud z něj mohli získat půjčky jen k úhradě provozních výdajů. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která za půjčky ručí, zveřejnila informace k rozšíření programu na svém webu.

Investiční úvěry mohou podnikatelé využít na nákup strojů, zařízení, technologií, licencí, výstavbu výrobních areálů, jejich rozšíření nebo rekonstrukci. Výše jistiny i úvěru závisí na velikosti firmy, záruku poskytuje stát prostřednictvím ČMZRB na šest let, u provozních půjček je tříletá. Podnikatelé mohou o půjčky žádat u svých bank. Konkrétní parametry investičních úvěrů stanovují do programu COVID III zapojené komerční banky a spořitelní družstva, kterých jsou dvě desítky.

Firmám do 250 pracovníků rozvojová banka poskytne záruku až do 90 procent jistiny úvěru, podniky s 250 až 500 zaměstnanci mohou získat záruku až do 80 procent jistiny úvěru. Maximální výše půjčky přitom v obou případech činí 50 milionů korun. "Pokud by firmy potřebovaly větší úvěr, tak je to v případě záruky COVID III Invest možné. Nicméně v takovém případě budeme ručit pouze do výše 50 procent jistiny úvěru, který pak ale může činit až 90 milionů korun," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek. Zájem o investiční úvěry z programu COVID III očekává spíše od větších společností než malých podnikatelů.

ČMZRB začne se zapojenými bankami podepisovat smlouvy, aby mohly poskytovat i investiční úvěry. Žádat o ně podnikatelé mohou už nyní. Podle prezidenta České bankovní asociace Tomáše Salomona jsou banky dobře připravené těmito půjčkami plány svých klientů podpořit a pomoci tak růstu české ekonomiky.

Firmy jsou podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) z konce května v investicích pro letošní rok zatím opatrné, 70 procent z nich se chce držet plánu ze začátku roku. Nejčastěji budou nakupovat nové výrobní technologie. Peníze hodlají vložit také do modernizace či rozšíření výrobních areálů, případně do výzkumu a vývoje.

S fungováním programu COVID III se počítá do konce letošního roku, banky v něm mohou poskytnout provozní a investiční úvěry v objemu až 500 miliard korun. Na provozní výdaje z něj mohou podnikatelé a firmy s až 500 zaměstnanci čerpat úvěry až do 50 milionů korun. Banky v něm k 31. květnu podle České národní banky schválily 5121 žádostí za přibližně 33,9 miliardy korun. Podnikatelé z programu zatím čerpali půjčky za zhruba 29 miliard korun. Přijato bylo 8573 žádostí v objemu asi 50,9 miliardy korun.

Související

Systém dotačního programu COVID

V COVID 2022 a Nepokryté náklady podnikatelé podali žádosti za 211,9 milionu

V programech COVID 2022 a COVID Nepokryté náklady podnikatelé podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které dotační tituly připravilo, zatím podali 489 žádostí o kompenzace kvůli koronaviru za zhruba 211,9 milionu korun. Dalších 1244 mají v systému rozpracovaných. Na dotaz ČTK to dnes za tiskové oddělení resortu uvedl Marek Vošahlík. O příspěvek na zaměstnance mohou podnikatelé v COVID 2022 žádat do 12. května, příjem žádostí do COVID Nepokryté náklady je otevřen do 17. května.

Více souvisejících

dotační program covid podnikatelé

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy