Ekonomika

Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu

Česká republika je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí světa

Česká republika je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo.

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů vzrostla

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,7 procenta, v meziročním srovnání se pak hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 4,2 procenta.

Česká ministerstva by podle sdružení měla vydávat méně strategií a více jednat

Česká ministerstva by podle Sdružení pro zahraniční investice - AFI měla vydávat méně strategií a měla by se více zaměřit na jejich zavádění do praxe. V České republice ale chybí systém, který by zajistil plánování v klíčových oblastech, jako jsou infrastruktura nebo státní energetická politika bez ohledu na složení politické reprezentace. ČTK to na výroční konferenci AFI dnes řekl předseda sdružení Kamil Blažek.

Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy

Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půl roku.

Evropské akcie zahájily týden výrazným poklesem, reagují na přerušení dodávek plynu

Evropské akcie zahájily týden výrazným poklesem, reagují tak na přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 z Ruska. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po začátku obchodování ztrácel 1,6 procenta a sestoupil pod 410 bodů. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem odepisoval až tři procenta zhruba na 12.660 bodů.

Míra inflace V Turecku je nejvyšší od září 1998

Míra inflace V Turecku v srpnu vystoupila na 80,2 procenta a je nejvyšší od září 1998. K růstu vedle cen energií přispěly zejména ceny za dopravu, vybavení domácností a za potraviny. Ve své zprávě to dnes oznámil turecký statistický úřad. Před rokem byla inflace těsně pod 20 procenty.

Na sucho se kvůli válce či energetické krizi zapomíná. V budoucnu může způsobit velké globální potíže

Když v Evropě vypukl po mnoha letech klidu opět Rusy zaviněný válečný konflikt, oznámil Mezinárodní měnový fond, že vinou války na Ukrajině zpomalí letos výkon české ekonomiky na 2,3 procenta. Loni to bylo o procento více. Zatím sice srpnová data Českého statistického úřadu ukázala, že hrubý domácí produkt ČR vyskočil v meziročním porovnání o 3,7 procenta, ale o konci války a jejích dopadech na domácí ekonomiku pořád nikdo nemluví. Zato o energetické, inflační a dalších krizích se toho už namluvilo více než dost. Bohužel, jsou ale i některé použité nástroje či kroky k řešení oněch krizí takové, že mohou způsobit ještě mnohem závažnější krizi. Jde totiž o urychlení klimatických změn, především sucha. A to bez ohledu na povyk nejrůznějších extremistů a populistů, že nic takového neexistuje.

Ruská ekonomika těsně před kolapsem? Bývalý ministr jí předpovídá pád

Ruská ekonomika odolává mnohem déle, než západní země po uvalení přísných sankcí čekaly. Šest měsíců po invazi ale začíná hluboce upadat. Opotřebovávací válku Moskva nepřepokládala a sankce měly dlouhý čas na zapůsobení.

Vysoká inflace v Británii může zničit růst mezd za posledních 20 let

Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.

HK: Současná ekonomická krize je horší než pandemie

Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Řekl to dnes na tiskové konferenci.

Komentář

Proč se nadále zdražuje? Inflaci ovlivňují i důchody či nevyřešené problémy

Když český finanční regulátor, tedy Česká národní banka (ČNB), v roce 2010 oznámil, že tzv. inflačním cílem je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši dvou procent, jistě nikdo netušil, že za 12 let budou čísla znehodnocení cen mnohem vyšší. A i když má tento způsob držení inflace pod krkem (tedy onoho cílování inflace) nejen své příznivce, ale i odpůrce, dnes by si mohli být názory víc blízcí. A to v tom, že právě dnes je možná až příliš optimistické čekat, že inflace v dohledné době klesne právě na ona dvě procenta za rok.

Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord

Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.

Prognóza ministerstva financí je dle Výboru pro rozpočtové prognózy optimistická

Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) je podle hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy optimistická. Ministerstvo v srpnové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 1,2 procenta. Pro toto hodnocení hlasovali tři členové výboru, tři ji považovali za realistickou.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v zrychlilo na 7,9 procenta

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v zrychlilo na 7,9 procenta z červencového 7,5 procenta. Dnes o tom v předběžné zprávě informoval německý statistický úřad Destatis. Po dvou měsících, kdy v červnu a červenci inflace zpomalovala, tak růst spotřebitelských cen opět zrychlil. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se inflace v srpnu zvýšila na 8,8 procenta z červencového 8,5 procenta.

Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.

Centrální banky inflaci nezvládnou. Bez pomoci vlád mohou podpořit růst cen, tvrdí studie

Centrálním bankám se nepodaří zkrotit inflaci a mohly by dokonce podpořit růst cen, pokud se do boje nezapojí i vlády obezřetnější rozpočtovou politikou. Vyplývá to ze studie zveřejněné na sympoziu centrálních bankéřů v USA.

Britská ekonomika v roce 2020 zaznamenala největší pokles za posledních více než 300 let

Britská ekonomika v roce 2020, kdy se potýkala s hlavním náporem pandemie nemoci covid-19, zaznamenala největší pokles za posledních více než 300 let a také větší pokles než kterákoliv jiná velká ekonomika. Podle aktualizovaných oficiálních údajů statistického úřadu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 11 procent místo doposud uváděných 9,3 procenta.

Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla

Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil.

Česká ekonomika letos podle nového odhadu poroste o 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.