Ruská ekonomika těsně před kolapsem? Bývalý ministr jí předpovídá pád

„Jedu přes Moskvu a na silnicích jsou stejné dopravní zácpy jako dříve,“ popsal ruský ministr financí z 90. let Andrej Něčajev. Rusku pomohl zájem Číny a Indie o zakoupení jeho levné ropy. „Ekonomika pomalu upadá a čelí dlouhému období stagnace kvůli západním sankcím,“ doplnil Něčajev.

Navenek nejsou zřejmé velké změny. Několik stovek západních značek, které Rusko opustily, nahradily jejich atrapy. McDonalds je nyní „Vkusno i točka“ nebo „Tasty, and that’s it“ a Starbucks je nahrazen řetězcem Stars Coffee.

Západní sankce nemají takové dopady, jako mnozí očekávali. Byznys ze Západu je v Rusku prakticky mrtvý a omezení ruského vývozu a finančního systému postupuje pomalu. Něčajev vedl ruský resort financí v jeho nejneklidnějším období a pomohl jeho proměně v tržní ekonomiku. Úspěch přikládá také činnosti ruské centrální banky.

Po invazi na Ukrajinu rubl klesl na nejnovější minimum oproti americkému dolaru. Sankce zmrazily polovinu z 600 miliard dolarů Ruska uložených v západních bankách v cizích měnách. Teď je však rubl nejsilnější oproti dolaru od roku 2018.

Za vším stojí agresivní kapitálové kontroly ze strany státu a zvyšování úrokových sazeb z jara. Ty jsou nyní dokonce na nižší úrovni než před invazí. Inflace přitom v dubnu vystoupala až na 18 %. Nyní zpomalila a centrální banka předpokládá stagnaci mezi 12 a 15 % po zbytek roku.

Centrální banka změnila také předpověď vývoje hrubého domácího produktu. Z původního poklesu až o 10 % nyní předpokládá pokles mezi 4 až 6 %. Mezinárodní měnový fond očekává podobný vývoj.

Kreml měl osm let na přípravu. Západ na něj uvaloval sankce již od anexe Krymu z roku 2014. „Odchod Mastercard a Visa měl jen pramalý dopad na domácí platby. Centrální banka byla připravená se svým alternativním systémem,“ vysvětlil Něčajev. Rusko v roce 2017 zavedlo svůj vlastní systém platebních karet Mir.

Fandové rychlého občerstvení stále mohou dostat porce svého oblíbeného jídla. „Po roce 2014 mnoho západních značek v Rusku podlehlo vládnímu tlaku a lokalizovalo některé nebo všechny své dodavatelské řetězce. Když společnosti po invazi zemi opustily, bylo pro ruské kupce relativně snadné je koupit a provozovat jednoduše výměnou obalu a obsahu. Jsou to stejní lidé, stejné produkty, stejní dodavatelé,“ upozornil zakladatel Macro Advisory Ltd Chris Weafer pro americký server CNN. Tato multinárodní společnost působí po celé Evropě, Rusku a Asii a poskytuje poradenskou pomoc s podnikáním.

Energie je pro zemi největším zdrojem příjmů

Řetězce rychlých občerstvení sice pokračují pod jiným jménem, ale pro vládu znamená největší příjmy energetický průmysl. Podcenili bychom Rusy tvrzením, že vysoké ceny energie Rusko izolovaly. Podle Mezinárodní energetické agentury ruské příjmy z prodeje plynu a ropy do Evropy se letos od března do července oproti průměru posledních let zdvojnásobily. Dodávky plynu se za poslední rok snížily zhruba o 75 %.

Agentura předpovídala, že trhu budou scházet 3 miliony barelů ruské ropy denně. Vývoz se však udržel a analytici zaznamenali kupříkladu během léta jen mírný pokles. Rusové si našli nové trhy v Asii. „Většina ruského vývozu ropy z moře od začátku války směřovala do Asie. V červenci 2022 to byl podíl 56 %. V témže období roku 2021 to bylo pouze 37 %,“ vypočítal analytik Houmayouna Falakshali z komoditní poradenské společnosti Kpler.

Podle údajů společnosti Kpler Čína mezi lednem a červencem letošního roku zvýšila dovoz zlevněné ruské ropy z Uralu o 40 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. A to navzdory počátečnímu úsilí Číny vyhnout se zdání, že se v ruské válce proti Ukrajině postaví na jednu stranu. Podle statistik, které má Kpler k dispozici, vzrostl například indický námořní dovoz z Ruska oproti loňskému červenci o 1 700 %.

V prosinci vstoupí v platnost evropské embargo na dovoz 90 % ruské ropy. Odhaduje se ztráta až dvou milionů barelů denně. Podle analytiků je pravděpodobné, že část Rusové prodají do Asie, ale záleží to na poptávce. Kapacity asijských velmocí také nejsou bezbřehé a potřebují vysokou nabídku absorbovat.

„Čína nepotřebuje mnohem více specifického typu ropy, kterou Rusko vyváží,“ řekl Falakshali. Podle něj bude například poptávka hrát velkou roli v tom, zda si Rusko bude moci dovolit nadále slevovat k zajištění nových trhů. „Sleva 30 % ze 120 dolarů za barel je jedna věc. Slevu 70 dolarů za barel už si však ruská ekonomika nemůže dovolit,“ zdůraznil Něčajev.

Letecký průmysl je těžce zasažen, polovodiče nejsou

Ačkoli inflace ruskému energetickému sektoru spíše pomáhá, životy běžných Rusů ovlivňuje negativně. Mnozí Rusové mají problém s úhradou svých běžných životních nákladů stejně jako Evropané. Válka na Ukrajině situaci jen zhoršila. „Z hlediska životní úrovně v poměru s reálnými příjmy jsme se vrátili asi o deset let zpět,“ uvedl Něčajev, který pomohl Rusku zvládnout daleko dramatičtější ekonomickou krizi v 90. letech.

Ruská vláda vynakládá prostředky na boj proti zhoršování životní úrovně. V květnu zvýšila důchody a minimální mzdu o 10 %. Zaměstnanci firem, které mají „pozastavenou činnost“, mohou dočasně přejít k jinému zaměstnavateli bez porušení pracovní smlouvy.

Vláda také utratila v přepočtu zhruba sedm miliard korun za nákup dluhopisů ruských aerolinek. Ty jsou zasažené uzavřením vzdušného prostoru nad většinou evropských zemí a sankcemi, které brání údržbě a dodávkám dílů od zahraničních výrobců. „Globální vývoz polovodičů do Ruska od začátku války klesl o 90 %. Ochromuje to výrobu automobilů či počítačů,“ řekla americká ministryně obchodu Gina Raimondo.

Podle Weafera sankce způsobují spíše „pomalejší hoření“, nikoliv obrovský požár ruské ekonomiky. Očekává dlouhé období stagnace. Například Něčajev je ale pesimističtější. „Právě teď začal ekonomický pokles,“ dodal bývalý ruský ministr.