Na sucho se kvůli válce či energetické krizi zapomíná. V budoucnu může způsobit velké globální potíže

Ještě před vypuknutím světových covidových potíží se domácí mediální scéna po velmi „suchých“ rocích zabývala tím, že případné ztráty domácí ekonomiky vinou sucha půjdou do desítek miliard korun ročně. V Česku se proto problematice sucha věnuje už nějaký ten týden specializovaný tým „Intersucho“, který monitoruje a zveřejňuje data nejen z ČR, ale i celého světa. Na stejnojmenných internetových stránkách se dozvíte, že funguje od srpna 2012, nicméně staví na více než 10 letech výzkumů v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v ČR, Evropě a USA. Na počátku letošního srpna citovala ČTK zprávu tohoto týmu, která konstatovala, že už od března tohoto roku se jen ztráty na výnosech zemědělských plodin pohybovaly mezi deseti až 30 procenty, situace se ale zejména v některých okresech na jihu Moravy a severozápadě Čech dosti zhoršila. Vinou sucha se nyní očekávané ztráty na výnosech v agro segmentu pohybují už na úrovni až 40 procent.

I evropské zpravodajské servery chrlí zprávy o letošní nelítostné vlně veder, která kromě katastrof způsobených ohněm přinesla v Evropě řadu výrazných ekonomických potíží. Například ve Francii poklesla výnosnost kukuřičné sklizně o polovinu, v Německu výrazně zdražily dopravní náklady kvůli úbytku vody v Rýnu, nemluvě o komplikacích u potřebných dodávek surovin nebo zásilek. Sucho také výrazně zvyšuje tlak na produkci a zásobování energiemi.

A právě energie jsou důvodem k dalším obavám. I když je fakt, že sucho není na světě žádnou novinkou, statistiky o ekonomických ztrátách nejsou veselým čtením. Průměrné roční ekonomické ztráty v členských zemích předchůdkyně Evropské unie se vinou sucha v období let 1980 až 1989 pohybovaly mezi 7,4 miliardami eur, v letech 1990 až 1999 pak už ve výši 13,4 miliard eur a od roku 2000 až po rok 2009 to bylo ročně až 14 miliard eur. A tempo mínusů zaviněných suchem se ani pak nesnížilo. Mezi lety 2010 a 2017 byly průměrné roční ztráty kolem 13 miliard eur.

Tak co s tím? Jako vždycky neexistuje jednoduchá odpověď. „Boj proti suchu a klimatické změně jako takové je jednou z našich hlavních priorit. Aktivní jsme jak na poli mitigace, tak adaptace,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Tereza Líbová, specialistka adaptace z magistrátního Odboru ochrany prostředí v Praze. Možná si říkáte, proč citovat názor zrovna z velkého města, když tu musíme řešit energetickou krizi na evropské úrovni. A když právě ona navrací tolik problematická fosilní paliva, jako je uhlí, zpátky do hry. Jednoduše proto, že nabízí řešení platná, a nikoliv jen drahá.

Možných postupů, jak na nepříznivou situaci se suchem reagovat, je totiž nejen podle výše citovaného zdroje celá řada. A jaké to jsou? Tak třeba ve městech to může být podle Terezy Líbové ještě intenzivnější péče o tzv. modrozelenou infrastrukturu a hledání možností jejího rozšiřování. „Jsou to hlavně zelené plochy a parky, které přispívají k udržení vhodných mikroklimatických podmínek na území města. Důležité jsou proto komplexní revitalizace, ale i dílčí úpravy spočívající ve výsadbě nových a údržbě stávajících stromořadí, zřizování závlahových struktur a přeměně nepropustných cest na propustné z důvodu udržení dešťové vody v místě jejího dopadu. Dále zřizování nejrůznějších objektů zasakování a hospodaření s touto vodou. To všechno jsou způsoby, jak zajistit, aby modrozelené plochy nadále plnily svoji mikroklimatickou funkci - fungují jako taková přírodní klimatizační jednotka,“ vypočetla příklady inovací pro server EuroZprávy.cz Tereza Líbová.

I podle dalších měst mohou do vylepšení boje se suchem přispět aktivity spojené s lepší ochranou vodních ploch - třeba tím, že se je podaří ještě více přiblížit k lidem, potoky uvolnit ze zpevněných koryt, založit nové vodní plochy a spravovat jejich rekreační funkci. Může nám být potom veseleji při čtení zprávy o tom, že lidstvo je „na rozcestí“, pokud jde o zvládání sucha. Sama Organizace spojených národů konstatovala, že pokud nebude provedeno „urychleně a za použití všech dostupných nástrojů“ zmírnění dopadů sucha, bude hodně zle.

V květnu vydaná zpráva konstatuje, že od roku 2000 se počet suchých period a dlouhodobého trvání sucha zvýšil o 29 %. Dále třeba to, že od roku 1970 do roku 2019 představovalo počasí, klima a vodní nebezpečí 50 % katastrof a 45 % úmrtí souvisejících s katastrofami, většinou v rozvojových zemích. Sucha představují 15 % přírodních katastrof, ale vyžádala si největší lidské oběti. Od roku 1998 do roku 2017 způsobila sucha celosvětové ekonomické ztráty ve výši zhruba 124 miliard dolarů. V roce 2022 se více než 2,3 miliardy lidí potýká s „vodním stresem“, téměř 160 milionů dětí je vystaveno vážným a dlouhodobým suchům.

A když teď nic neuděláme, tak OSN varuje, že do roku 2030 může být až 700 milionů lidí ohroženo vysídlením kvůli suchu, do roku 2040 může každé čtvrté dítě žít v oblastech s extrémním nedostatkem vody a do roku 2050 mohou sucha postihnout více než tři čtvrtiny světové populace. Analýza počítá také s odhadem, že 4,8 až 5,7 miliardy lidí bude žít v oblastech s nedostatkem vody alespoň jeden měsíc každý rok, oproti dnešním 3,6 miliardám. A až 216 milionů lidí by mohlo být do roku 2050 nuceno migrovat, převážně kvůli suchu v kombinaci s dalšími faktory, včetně nedostatku vody, klesající produktivity plodin, vzestupu hladiny moří a přelidnění.