Svět vysychá. Počasí mění Zemi k nepoznání, zjistili vědci

Během posledních 30 let trpělo suššími podmínkami tři čtvrtiny zemské souše, přičemž vědci varují, že tento trend je nevratný. Podle Ibrahima Thiawa, výkonného tajemníka Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), suché klima nezmizí, jako tomu bývá u období sucha.

Místo toho dochází k permanentní změně, která má devastující dopady na zemědělství a lidské komunity, uvedl server The Guardian.

Afrika je jedním z nejvíce postižených kontinentů. Mezi lety 1990 a 2015 ztratila přibližně 12 % svého HDP kvůli rostoucí ariditě, a podle prognóz by ztráty mohly vzrůst na 16 % během příštích pěti let. Asie čelí podobným problémům s očekávaným poklesem HDP o 7 %. Země jako Keňa se potýkají s katastrofickými výhledy, například předpokládaným snížením výnosu kukuřice o polovinu do roku 2050.

Suché oblasti jsou definovány tím, že až 90 % srážek se vypařuje, což ponechává jen 10 % dostupných vodních zdrojů pro vegetaci. Studie předpovídá, že do poloviny století dvě třetiny světové půdy ztratí schopnost zadržovat vodu.

Klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, je jedním z hlavních faktorů přispívajících k desertifikaci. K tomu se přidávají špatné zemědělské praktiky, nadměrné čerpání vody, eroze půdy a ničení přírodního vegetačního pokryvu.

Podle Praveeny Sridhar z kampaně Save Soil je degradace půdy výsledkem lidské činnosti a intenzivní zemědělství je klíčovým motorem této změny. Ztráta zdravé půdy ohrožuje nejen biodiverzitu, ale i schopnost krajiny zadržovat uhlík, což přispívá k častějším suchům, povodním a lesním požárům.

Odborníci zdůrazňují, že řešení existují, ale je nutné politické odhodlání. Mark Maslin, profesor věd o Zemi na University College London, upozorňuje, že globální společenství musí snížit emise skleníkových plynů, zpomalit desertifikaci a adaptovat se na měnící se klima. Mezi klíčová opatření patří udržitelné zemědělství, lepší hospodaření s vodou, zalesňování a obnova ekosystémů.

Kate Gannon z Grantham Institute upozornila na sociální dopady rostoucí aridity. Zvýšené sucho vede k chudobě, vyčerpávání zdrojů, nedostatku vody a potravinové nejistotě. Komunity s nejnižší schopností adaptace čelí hrozbám podvýživy, zdravotním problémům a nucené migraci, což představuje nejen obrovskou nespravedlnost, ale i globální výzvu.

Globální konference pořádaná pod záštitou UNCCD v Rijádu, jedné z nejsušších zemí světa, se zaměřuje na zastavení degradace půdy a obnovu postižených oblastí. Přestože Saúdská Arábie hostí tento summit, její ochota jednat o klimatické krizi, která je hlavním hnacím motorem desertifikace, zůstává omezená. Mnozí odborníci volají po naléhavém jednání a komplexním přístupu k řešení této globální krize.