KOMENTÁŘ | Proč se nadále zdražuje? Inflaci ovlivňují i důchody či nevyřešené problémy

Ne příliš příznivé výhledy nedávno potvrdila i jedna z klíčových globálních institucí, totiž Bank of England, když konstatovala, že inflace ve Spojeném království vyvrcholí ke konci roku 2022 na více než třinácti procenty a k onomu (ve většině západní Evropy) „chtěnému“ dvouprocentnímu inflačnímu cíli se přiblíží až během dalších dvou let, a to kvůli řadě globálních vlivů. To je to důležité, proč se takovým prohlášením zabývat.

Jenže nejen pro lidi v tuzemsku jsou taková oznámení noční můrou. Značí totiž, že výhledy bankéřů, finančníků a peněžních specialistů nevěstí ohledně všech cen vůbec nic dobrého. K jejich pesimismu je vede hned několik důvodů. Řada britských médií k tomu napsala, že mezi ty hlavní patří nejen donedávna i centrální bankou Evropské unie držená „ultra uvolněná měnová politika“, která vytvořila díky mizivým úrokům vysokou poptávku v době, kdy byly narušeny výrobní kapacity a dodávky levné energie a dovozu.

Podle mínění některých analytiků se touto politikou „vytisklo“ velké množství peněz na nákup snad všech typů aktiv od nemovitostí přes akcie, drahé kovy, kryptoměny a tak dále, takže zmíněné nákupy začaly nafukovat v jednotlivých segmentech velké cenové bubliny. To vytvořilo rekordní úrovně nerovnosti a dál zvýšilo poptávku po všem, protože lidé vlastnící zmíněná aktiva mají pocit, že si mohou dovolit utratit více. Výsledek? Deník The Conversation to řekl jasně: „Domácnosti i firmy se levně (kvůli výše popsanému) zadlužily, aby financovaly nemovitosti a investice, nebo jen aby se udržely nad vodou.“

A jak to souvisí s tím nepříznivým výhledem na nižší inflaci v nejbližší době? Kvůli popsaným skutečnostem, vedoucích k vysokým dluhům a vysokým cenám aktiv, budou muset centrální banky postupovat velmi opatrně, tedy co se týká právě zvyšování úrokových sazeb v boji proti inflaci. Jde totiž o to, že pokud úrokové sazby zvýší jen mírně, inflace zůstane vyšší déle.

Ve světě se tak nyní hraje v boji s inflací dost divoký hokej. Globální hráči, hlavně EU a USA usilují o zatraktivnění svých měn, do kterého se dost výrazně míchá také boj s ruskou plynovou krizí a strukturálními ekonomickými problémy v zemích jako Itálie a Španělsko, které nebyly nikdy vyřešeny. Euro se tak poprvé za dvě desetiletí posunulo pod paritu s americkým dolarem.

A do všeho nejen problémy s globalizačními trendy, od kterých se i vlivem dopadů pandemie stále více teritorií odvrací a volá se po stále větším uzavírání se do sebe. A hádejte, milí čtenáři, jak to souvisí s inflací? Inu, jednoduše. Jak třeba uvedl Augustin Carstense, šéf Banky pro mezinárodní zúčtování (často označované jako centrální banka centrálních bank), stavění bariér do volného obchodu zvýší ceny produktů a udrží inflaci na vyšší úrovni, než by v následujících letech mohla být. A nesmíme zapomenout na významnou položku, která se na globální inflaci podepisuje také výraznou měrou. A navíc je to i v tuzemsku, jak naznačují poslední činy a kroky vlády, velmi citlivé téma. Totiž důchody.

Generaci českých „Husákových“ dětí má i většina zemí západního světa a ta pomalu míří do důchodu. A s tím souvisí dost velký problém, totiž že spotřeba těchto lidí poklesne, když přestanou pracovat. Možná si říkáte, že už by ten výčet faktorů, které udrží inflaci nejen ve světě, ale i v tuzemsku příštích několik let vysoko, stačil. Máte pravdu. Stačil.

Není snad nutné dodávat, co přijde, když inflace nezůstane pod onou magickou hranicí dvou procent, stanovenou nejen ČNB, ale i řadou západních centrálních bank, ale bude mnohem, mnohem vyšší. Pokles spotřeby je už vidět nyní, což bude mít vliv na celkovou ziskovost nejen ekonomik, ale hlavně firem a společností, což poté může ovlivnit platební schopnost všech entit, ale třeba i akciový trh, nemluvě o celkovém hospodářském růstu. Chce se říct: Pán Bůh s námi a zlé pryč.