Hledá se velitel vzdušné války proti Kaddáfímu. Zájemci se nehlásí

Na počátku dopřáli Američané francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu několik hodin slávy. Francouzské stíhačky jako první hřměly nad Libyí a na severoafrickou zemi také svrhly první bomby.

Francouzi také vytroubili do světa kódový název operace - Harmattan.

Poté, co se do operace zapojily americké a britské stíhačky, lodě a ponorky, převzali řízení Američané - jejich velitelství pro severní Afriku (Africom), které sídlí v německém Stuttgartu. Z operace Harmattan se rázem stala operace Odyssey Dawn (Úsvit odysey).

Tato změna byla nasnadě. Francie - a žádný evropský stát - není schopna řídit mezinárodní vojenskou akci rozsahu, který má operace v Libyi.

Američané však ze své role nejsou nadšeni. Nechtějí nést výlučnou odpovědnost za přehmaty, kterých se spojenci v Libyi nepochybně ještě dopustí a především - Obamova Amerika nechce řešit všechny problémy světa.

Američané jsou už vytíženi boji v Afghánistánu, dosud udržují početné jednotky v Iráku a jejich armáda se podílí na humanitárních operacích na japonském ostrově Honšú. A k tomu všemu krátí vojenský rozpočet. Proto se snaží dostat velení pod NATO.

Fakticky by se tím příliš nezměnilo. Velení by se přemístilo ze Stuttgartu do belgického Monsu, kde sídlí evropské velení Severoatlanitcké aliance (SHAPE), avšak akci by velel zase Američan. Namísto generála Cartera Hama z Africomu by to byl admirál James Stavridis, vrchní velitel aliančních sil v Evropě.

Američanům by však přesun pod NATO ušetřil vojenské kapacity. Na plánování libyjských operací by se podíleli štábní důstojníci a experti dalších aliančních států, především Evropané.

To se však nelíbí některým evropským vládám, které nechtějí mít s Úsvitem odysey nic společné.

"Problém NATO s Libyí je prostý: Podstatná část evropských členů aliance pochybuje o smyslu celé operace," cituje agentura Reuters Jonathana Eyala, ředitele Královského institutu sjednocených studií se sídlem v Londýně.

Své pochyby o akci dává najevo například německá kancléřka Angela Merkelová, které se nelíbí, že by Němci měli potřetí bojovat o Tobruk, nebo turecký premiér Tayyip Erdogan.

Odpor obou států však není nepřekonatelný. Složitější to je s Francouzi, kteří se na akci podílejí. Francouzská vláda se odvolává na odpor Ligy arabských států k NATO.

"Liga arabských států si nepřeje, aby operaci vedlo NATO. Koneckonců, není to aliance, která v této věci měla iniciativu," zdůrazňuje francouzský ministr zahraničí Alain Juppé.

Jenže některé evropské státy zase svou účast v operaci Návrat odysey podmiňují tím, že bude velet NATO. Itálie například pohrozila, že základny na jihu země pro operaci uzavře a své stíhačky odvolá, pokud akci nebude koordinovat aliance.

Dá se předpokládat, že spojenci nakonec vymyslí nějaký kompromis na způsob chytré horákyně. Velet bude NATO (Američané) a svůj podíl na řízení dostanou Francouzi.

"Nechci předbíhat diplomacii, ale mám za to, že přesun velení k NATO nastane během několika dní," předpověděl v úterý šéf Pentagonu Robert Gates.