Zbraně do západní Afriky míří i z Turecka, tvrdí experti

Vyplývá to ze studie zveřejněné odborníky na kontrolu a pohyb zbraní, o které informoval server The Telegraph. Turečtí zločinci do Nigérie propašovali tisíce zbraní, kde je proti sobě v čím dál tím víc vyhroceném konfliktu obracejí většinově muslimští příslušníci kočovných chovatelů dobytka a převážně křesťanští usedlí obyvatelé rolnických osad.

Konflikt si v severní a střední Nigérii od roku 2014 vyžádal přes 3600 životů a 300.000 lidí kvůli násilí muselo opustit své domovy. S etnickými střety se potýkají i sousední Mali a Burkina Faso. Britská organizace CAR, která se zabývá výzkumem původu zbraní v konfliktech, podrobně prozkoumala 148 zbraní, které bezpečnostní složky během dlouhotrvajícího sváru zabavily.

Zatímco některé zbraně byly ukradeny nigerijským bezpečnostním silám nebo ukořistěny ze zásob během občanské války v Libyi, bylo mezi nimi i deset brokovnic, které do země dostala síť pašeráků operující mezi přístavy v Istanbulu a Lagosu.

"Jedná se o hojně používanou trasu pašeráckých organizací, na které operují aktéři z Nigérie i Turecka," uvádí autoři studie. "Velké evropské dopravní společnosti kvůli těmto pašerákům nevědomky převážejí velké zásilky zbraní."

Například nejméně 2500 brokovnic ve čtyřech různých zásilkách pašeráci ukryli do kontejnerů, které měly oficiálně převážet ocelové dveře a umyvadla. V roce 2017 lagoské úřady našly 440 brokovnic, proclených jako zásoby omítky.

Odhalení takových zásilek jenom zdůrazňuje, jak moc je západní Afrika a oblast Sahelu zranitelná vůči pašerákům. A i když nigerijské celní úřady v posledních letech mnohokrát znásobily své snahy, tamní hranice přesto zůstává propustná.

Výzkumníci CAR rovněž určili několik 30 let starých automatických pušek, které jsou podobné těm, jež při útocích v Mali používá Katiba Macina - džihádistická skupina napojená na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida. Zbraně měly podobným způsobem odstraněná sériová čísla, což naznačuje, že v obou zemích působí stejný nelegální dodavatel.

Studie dále identifikovala tři polské útočné pušky AK-47, které si během studené války koupil tehdejší libyjský diktátor Muammar Kaddáfí. Zbraně se stejnou specifikací se objevily rovněž v Burkina Fasu, Mali, Nigeru a Středoafrické republice, což naznačuje, že když po Kaddáfího pádu v roce 2011 libyjští povstalci vyloupili sklady, zbraně dál putovaly do celého regionu.

Záplava libyjských zbraní napříč západní Afrikou se všeobecně považuje za důvod nárůstu násilí ze strany radikálních islamistů v Sahelu. Ze stoupajících počtů mrtvých mezi nigerijskými pastevci a farmáři je viní i nigerijský prezident Muhammad Buhari.

Nigérie držení automatických pušek civilistům zakázala, jejich užití v konfliktu proto úřady silně znepokojuje. Ze zbraní jako je kalašnikov se totiž dá rychle a opakovaně střílet s minimem odborných znalostí.

"Tyto zbraně částečně pochází zpoza nigerijských hranic. Aby se zabránilo jejich rychlé náhradě, je potřeba snahy na straně úřadů napříč Sahelem a cílených zákazů dovozu nových zbraní z Evropy a Blízkého východu," uvádí Claudio Gramizzi, vedoucí regionálních operací v západní Africe organizace CAR.