Potopa světa? Jde do tuhého, nová studie vyděsila i Pentagon

Studie publikovaná v aktuálním vydání časopisu Proceedings americké akademie věd porovnává úroveň oceánů za 35.000 let od poslední doby ledové. Ze zkoumaného období představovalo posledních 6000 let relativně neměnnou úroveň hladiny oceánu až do druhé poloviny 19. století. Posledních zhruba 150 let však přineslo dramatickou změnu, kdy začala hladina stoupat.

"Myslím si, že se to děje jasně v důsledku rostoucích teplot," uvedl hlavní autor studie, australský vědec Kurt Lambeck. Oteplování Země působí na oceán dvěma způsoby - jedním je takzvaná teplotní roztažnost neboli nárůst objemu vody s rostoucí teplotou, druhým pak tání ledovců zásobující oceány další vodou.

Vědci k závěru jedné z nejpropracovanějších studií na toto téma dospěli na základě dvě desítky let trvajícího sběru a analýzy sedimentů na několika místech světa od Británie po Seychely.

Růst hladiny podle nich významně zrychlil v posledních dvou desetiletích. Zatímco v průběhu většiny 20. století činil 1,7 milimetru za rok, mezi lety 1993 a 2010 to bylo již 3,2 milimetru.

Pentagon v pondělí zveřejnil zprávu konstatující, že klimatické změny představují bezprostřední hrozbu pro bezpečnost Spojených států. Americká armáda se podle ní začne přizpůsobovat rostoucím hladinám moří, rozšířenějším obdobím sucha či prudším úderům bouří. "Úbytek ledovců vytvoří tlak na zdroje vody na některých místech naší polokoule. Devastace hurikány může zasít sémě nestability. Sucha a nedostatečná úroda mohou zanechat miliony lidí bez prostředků k životu a rozpoutat vlnu masové migrace," prohlásil americký ministr obrany Chuck Hagel.

Nebude to tak žhavé?

První věc, kterou je třeba si uvědomit, je skutečnost, že aktuálně probíhající vzestup hladiny oceánu, ač z hlediska geologické historie poměrně rychlý, je z hlediska života člověka stále bezpečně pomalý a nepůsobí dnešní společnosti problémy. Nynější tempo je zhruba 3 mm za rok, to znamená vzestup o pouhých 30 cm za století, což by nemělo výrazně ohrozit ani pobřežní oblasti, uvedlo meteocentrum.cz.

I kdyby růst hladiny výrazně zesílil, stále to budou jen řádově milimetry ročně. Před takovou záplavou uteče i nejpomalejší hlemýžď, natož aby to nestihl člověk. Žádná povodeň, při které by lidé utíkali před postupujícím mořem a nechávali za sebou opuštěné domovy, tudíž nehrozí.

V horizontu desítek let pak na případný vzestup moře o desítky centimetrů půjde relativně snadno reagovat – někde posunem zástavby, obyvatelstva i ekonomické aktivity do vnitrozemí, jinde vybudováním hrází, či budou stačit pouze drobné terénní úpravy, typu navýšení základů domů. Vždyť Nizozemsko žije pod hladinou moře díky hrázím už stovky let a to až pět metrů pod mořem. Navíc se naše technologie stále zlepšují. Ani záplava půdy nedosáhne tragických rozměrů – každý rok daleko více půdy přeměníme v zastavěnou plochu, než kolik jí zalije moře.