Únos Jarošenka opět na scéně, ruští komunisté chtějí dát Hillary Clintonovou na černou listinu

Kandidátka na prezidentský post v USA Hillary Clintonová by měla být první, kdo se objeví na listině sankcí namířených proti americkým politikům, jejichž uvalení žádají po ruském prezidentu Putinovi zástupci Komunistické strany Ruské federace. Důvodem je jejich podíl na únosu a uvěznění ruského pilota Konstantina Jarošenka.

Dnes šestačtyřicetiletý pilot Konstantin Jarošenko byl obviněn z organizovaného pašování kokainu a 28. května 2010 zatčen v hlavním městě Libérie Monrovii. Údajně měl přepravit z Venezuely do Libérie a Ghany čtyři tuny drogy a vyinkasovat za tuto transakci 5,7 milionů dolarů. Posléze byl vydán do USA, ovšem v rozporu s úředním postupem a navzdory protestům ze strany Ruska. V září 2011 byl odsouzen ke dvacetiletému žaláři. Sám pilot se obvinění bránil a označil celý případ za spiknutí ze strany zpravodajské služby.

Ruská strana opakovaně upozorňovala na to, že s Jarošenkem je ve vězení zacházeno "brutálně, byla mu odmítána odpovídající lékařská péče, prokazatelně došlo několikrát k záměru ho zabít." Jarošenko rovněž trpěl problémy se zuby, které mu téměř nedovolily přijímat potravu, ale správa věznice mu odmítla poskytnout lékařský zákrok s tím, že jedinou možností je zuby extrahovat.

Komunisté žádají za únos politickou odvetu 

Pro deník Izvjestia připomněli zástupci KSRF, že v době Jarošenkova únosu zastávala Hillary Clintonová post ministryně zahraničí USA, takže je prakticky vyloučeno, aby akce proběhla bez jejího vědomí. "Američané si libují ve skandálech po celém světě, kdy apelují na porušování lidských práv a zároveň si vůbec nelámou hlavu, co se děje přímo v jejich srdci - unášejí, mučí a uvězní koho chtějí a kde chtějí," prohlásil generální tajemník Komunistické strany Ruska Sergej Obuchov. "Je pochopitelné, že slabé národy nebudou USA odporovat, ale Rusko je silná země, která může a musí chránit své občany po celém světě. Měli bychom zintenzivnit tlak ohledně Jarošenkova propuštění, podmínit jím všechna jednání s Američany i za pomoci sankcí!"

Ruští poslanci iniciovali vznik takzvaného "Jarošenkova seznamu", tedy jména amerických činitelů, kterých by se navrhované sankce bezprostředně týkaly a kteří měli na Jarošenkově případu nějaký podíl. Tento krok podpořili poslanci dalších stran Státní dumy. Zástupce Jednotného Ruska Viktor Vodolatskij prohlásil, že Jarošenkův případ by měl být předmětem šetření ze strany Mezinárodního soudu pro lidská práva a dodal, že by úřady měly využít všech možností, aby dosáhly vydání ruského občana.

Oleg Pacholkov (strana Férové Rusko) uvedl, že zavedení sankcí vůči americkým politikům je "přiměřenou odpovědí" na protiprávní jednání údajných strážců zákonů v USA. Rusko v roce 2015 zahájilo trestní řízení proti 11 americkým agentům a čtyřem liberijským policistům, u nichž existuje podezření, že se podíleli na tajné operaci vedoucí k Jarošenkově zatčení. Podezřelí byli v nepřítomnosti obviněni z únosu, pohrůžek násilí a přinucení člověka, aby pod vlivem zastrašování a mučení svědčil v tresním řízení. V Rusku za podobné zločiny hrozí až 12 let vězení.