Kanada zbrojí. Navýší své armádní výdaje o 70 procent

Kanadský ministr obrany Sajjan uvedl, že do deseti let bude kanadský armádní rozpočet navýšen na 32,7 miliardy kanadských dolarů (656,7 miliardy Kč). V letech 2026-27 tak bude Kanada odvádět 1,4 procenta svého HDP na obranu. V současnosti na obranu odvádí 1,2 procenta HDP. Země NATO se přitom ve Walesu v roce 2014 domluvily, že zastaví propad financování armád a do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP.

Od vstupu do úřadu americký prezident Trump po zemích NATO požadoval, aby navýšily armádní rozpočty. Z celkových výdajů NATO na obranu činí podíl USA 70 procent. Pouze Británie, Estonsko, Řecko a Polsko odvádí na obranu dvě procenta HDP, tedy cíl, který si země NATO stanovily.

Sajjan řekl, že navýšení rozpočtu má zajistit, aby Kanada byla spolehlivým a důvěryhodným partnerem. Podle plánu tak bude v armádě o 5000 více vojáků, 15 nových válečných lodí a 88 nových stíhaček. "Pokud to s naší rolí ve světě myslíme vážně, musíme to myslet vážně i s financováním naší armády. My to vážně myslíme," řekl Sajjan.

"Srdečně vítám novou kanadskou politiku obrany a velké plánované investice," řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

Kanadské rozhodnutí uvítal i americký ministr obrany James Mattis. "Spojené státy vítají navýšení kanadského armádního rozpočtu a přetrvávající úzkou spolupráci v obraně mezi Kanadou, USA a NATO," uvedl Mattis v prohlášení.

Kanada má asi 800 armádních příslušníků v mezinárodní koalici, jež bojuje proti Islámskému státu (IS). Vláda premiéra Justina Trudeaua, která je u moci od roku 2015, ale ze Sýrie stáhla své stíhačky. Asi 200 kanadských vojáků působí na Ukrajině a 220 jich je v Polsku.