Trump a Macron: nejdůležitější otázka při jednáních: co dál s Čínou?

Peking se chová vůči svým sousedům čím dál asertivněji, varují na stránkách nationalinterest analytici Walter Lohman a Valerie Niquetová. Čína se chová čím dál asertivněji v Jihočínském a Východočínském moři, spory s Indií o námořní hranice a mocenský nátlak na Tchaj-wan. To vše zneklidňuje americké spojence v oblasti. Vedle pokusů o diplomatické řešení nenechává prezident Trump nic náhodě a poslední dobou jsou do oblasti stahovány tisíce vojáků, stovky letadel a desítky lodí, které mají Čínu varovat.

I přesto, že hlavními spojenci v oblasti je Japonsko, Jižní Korea a Austrálie, role Francie je velmi důležitá. Vzhledem k jejímu postavení v Evropě by to mohla být právě ona, kdo by mohl koordinovat společné euroamerické postoje vůči Číně. Evropská unie ještě nemá koncepci vlastní čínské politiky a její kroky vůči Říši Středu jsou více než méně nahodilé.

Trump také hledá podporu ve své hospodářské politice vůči Číně. Té se daří čím dál více rozbíjet dosud fungující světové ekonomické organizace a nahrazovat je svým vlivem. K zavedení cel a postižení čínského vývozu, které před nedávnem americký prezident prosadil, se Evropa nepřidala. Trump ví, že Evropa jako jeden z klíčových čínských obchodních partnerů by mohl hrát velikou roli při tlaku na Peking. Americe především vadí projekt hedvábné stezky, který by mohla dosud platný světový ekonomický řád definitivně rozleptat. Macron, jako bývalý bankéř. by pro toto měl mít pochopení.

Na všech těchto otázkách by se pragmatici Trump a Macron, dle nationalnterestu, měli dohodnout. Je totiž mnoho společných zájmů, jako jsou například obchodní vztahy s Čínou založené na fungujících pravidlech nebo stabilita Indo-Pacifického regionu, které jsou nejen v zajmu USA a Francie, ale celé Evropy.