Konec atlantického spojenectví? Z Evropy přichází vážné varování

Vztahy USA a Evropy jsou poškozené už od roku 2003, kdy spojené státy kvůli válce v Iráku fakticky rozdělily Evropu na „starou“, která odmítala mít s konfliktem cokoliv společného, včele s Francií a Německem, a novou nebo také „koalici ochotných, kterou tvořila Velká Británie a nové země v NATO. Spojeným státům se podařilo takto podrýt důvěru mezi nimi a Evropou a mezi Evropskými zeměmi.

O 15 let později je situace jiná. Po vypovězení jaderné dohody s Iránem ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa je Evropa fakticky jednotná: jednotně odmítá americkou politiku. Chápe, že vypovězení dohody jde především proti evropským zájmům.

Evropanům se podařilo s Íránem dohodnout řadu obchodů. Pokud dojde k znovu uvalení sankcí tak je jasné, že veškeré dohody padají. Neuklidňuje je ani to, že o lukrativní přišel například i americký Boeing.

Evropě je také jasné, že geograficky blíže válce, a tedy i případné íránské odplatě, je především ona a ne Spojené státy. Pokud by vypukla válka, je nepochybné, že by to zvedlo další uprchlickou vlnu, které by opět musel čelit starý kontinent. Evropu již jednoduše přestává bavit slepě kráčet v amerických stopách a pak platit účty za americká dobrodružství.

Navíc Trumpova administrativa odkryla jednu důležitou věc, kterou Evropa dosud ignorovala a nechtěla ji vidět. Lze ji parafrázovat Tumpovým heslem „America First“ (První Amerika), které Evropané začínají chápat jako „America One“ (Jedině Amerika).

Tedy, že Ameriku nezajímá názor partnerů, ani se neohlížejí na jejich zájmy, ale prosazuje jen a pouze svá rozhodnutí.

Jaké to může mít do budoucna následky? Transatlantické spojenectví bude o něco chladnější. Evropa již nebude slepě následovat každý americký krok a povede to vytvoření samostatnější evropské politiky. Naopak Amerika nechá Evropu řešit si svoje problémy, včetně těch bezpečnostních, sama uzavírá svoji úvahu Joergen Oerstroem Moeller.