USA jsou v pozoru před karavanou migrantů. Trump vydal rozkaz armádě

Asi tři tisíce migrantů, většinou Hondurasanů, kteří míří od hranic Mexika s Guatemalou ke Spojeným státům, ohrožují podle amerického prezidenta Donalda Trumpa národní bezpečnost USA. Trump dnes uvedl, že vyzval hraniční policii a armádu, aby zabránily jejich proniknutí přes mexickou hranici na území Spojených států. Lidé, kteří s celými rodinami utíkají před chudobou a vysokou kriminalitou ve svých zemích, hodlají pokračovat na sever i přes Trumpovy výhrůžky.

"Bohužel to vypadá, že mexická policie ani armáda nejsou schopny zastavit karavanu mířící k jižní hranici Spojených států. Přimíchali se do ní zločinci a neznámí lidé z Blízkého východu," napsal na twitteru Trump, který považuje boj proti migrantům nelegálně přicházejícím do USA za stěžejní téma svého působení v prezidentském úřadě.

USA podle prezidenta "významně sníží" objem finanční pomoci Guatemale, Hondurasu a Salvadoru, neboť tyto země nejsou schopny zabránit migraci svých obyvatel do Spojených států.

Takzvaná karavana migrantů dnes zamířila na sever z města Tapachula na hranicích s Guatemalou, kde přenocovala po vstupu na mexické území. Mexické úřady jim v překročení hranice země nezabránily a zvolený mexický prezident Manuel López Obrador v neděli jako řešení tohoto dlouhodobého problému navrhl, aby USA, Kanada a Mexiko ekonomicky pomohly chudým zemím Střední Ameriky.

"Tenhle problém se nemůže řešit silou, musíme dodržovat lidská práva. Hlavní je vymýtit v těchto zemích hlad," řekl v neděli López Obrador, který se úřadu ujme 1. prosince. "Kdyby byl v Guatemale, Hondurasu, Salvadoru a mexických státech Chiapas, Tabasco a Oaxaca ekonomický růst, neměli bychom tento migrační problém," uvedl levicový politik s tím, že jako prezident navrhne Trumpovi, aby s Mexikem a Kanadou společně investovali do rozvoje v těchto zemích.

Honduras je klíčovým partnerem USA ve Střední Americe, loni poslal Washington tamní vládě na 180 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun) na zajištění bezpečnosti, boj proti obchodu s drogami a programy snížení chudoby. Omezení finanční pomoci oznámil Trump v době vrcholící kampaně před kongresovými volbami, v níž se snaží prezentovat toto téma jako problém způsobený opozičními demokraty, kteří podle něho odmítají hlasovat pro tvrdší podobu imigračního zákona.

Nynější karavana vyrazila předminulou sobotu z města San Pedro Sula na severu Hondurasu a původně čítala asi 1300 lidí. Postupně se k ní připojili další lidé, kteří utíkají před vysokou kriminalitou a chudobou. Když skupina dorazila o víkendu na guatemalsko-mexickou hranici čítala asi pět tisíc běženců. Necelá tisícovka z nich přistoupila na "plán bezpečného návratu domů", na němž se v sobotu dohodli prezidenti Hondurasu a Guatemaly. Podle mexických úřadů požádalo o víkendu 640 lidí z karavany o azyl na hranicích s Guatemalou.

Migrační krizi přijel v pátek do Mexika řešit i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Mluvčí mexické vlády posléze uvedl, že USA nabídly Mexiku 20 milionů dolarů (asi 450 milionů korun) na zadržení a repatriaci této skupiny běženců. "Nevzali jsme ani cent, prezident (Enrique) Peňa Nieto Pompeovi zopakoval, že budeme ve své migrační politice svrchovaní," řekl mexický vládní mluvčí.

Takzvané karavany migrantů pořádají nevládní organizace už řadu let. Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemi Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, která hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe.

Karavany migrantů ve Střední Americe se většinou obešly bez větší publicity až do letošního dubna, kdy podobnou skupinu označil Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a na hranici s Mexikem poslal národní gardu. K americko-mexickým hranicím tehdy z jihu dorazilo několik stovek migrantů, ač původně jich z jihu Mexika u hranic s Guatemalou vyrazilo asi 1500, většina z nich byli Hondurasané.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Mexiko Manuel López Obrador honduras guatemala Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy