Předseda venezuelského parlamentu chce ve funkci nahradit prezidenta Madura

"Ústava mi dává legitimní pravomoc vykonávat v zemi prezidentskou funkci a vypsat volby," řekl podle agentury AP pětatřicetiletý politik k davu příznivců v metropoli Caracasu. "Aby se to však stalo skutečností, potřebuji podporu občanů," vyzval obyvatele k masovým protestům proti současné vládě. Uskutečnit by se měly 23. ledna, v den 61. výročí svržení diktátora Marcose Péreze Jiméneze.

Venezuelská ústava přiznává předsedovi parlamentu prezidentské pravomoci v případě, že sám prezident vládne nelegitimně. Maduro byl loni vybrán ve volbách s velmi nízkou účastí, které většina opozice na protest proti vyloučení mnoha svých kandidátů a dalším diskriminačním praktikám bojkotovala.

Maduro při čtvrteční inauguraci nesložil přísahu v parlamentu, jak mu předepisují zákony, ale před členy nejvyššího soudu. Zákonodárné shromáždění, které opozice ovládla v řádných volbách, vyřadil autokratický prezident ze hry vytvořením nového ústavodárného sboru, který tvoří takřka výhradně vládě poplatní lidé.

V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Maduro však přes tlak opozice či většiny zemí regionu odmítá odstoupit či respektovat demokratické principy. Sám tvrdí, že ekonomiku sabotují opoziční představitelé spolupracující s nepřátelskými zeměmi v čele s USA.

Opozice se již loni snažila dostat obyvatele do ulic, což se jí dařilo jen krátce, než masové protesty oslabily. Pozorovatelé za tím vidí jednak starosti mnoha Venezuelanů o každodenní přežití a také nejednotnost opozice, jejíž představitelé se nejsou s to domluvit na společném postupu.

Pro případnou další snahu bude podle expertů důležité, zda bude za Madurem jako dosud stát armáda.