Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Smlouva garantuje firmě vedené Američany stoletou koncesi na sedmnáct ropných polí v zemi. Tato oblast obsahuje přibližně 65 miliard barelů ropy, což představuje více než pětinu prověřených zásob Venezuely. V rámci dohody bude americká vláda spolupracovat se soukromou společností North American Blue Energy Partners. Washington si zároveň vyhradil právo veta při jmenování členů představenstva této firmy, v němž musí mít většinu američtí občané.

Obě smluvní strany označily uzavřený kontrakt za historický úspěch pro své země. Americký prezident Donald Trump dohodu nazval největším ropným paktům v světových dějinách. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že kontrakt přinese zemi investice ve výši 100 miliard dolarů a přes 200 miliard dolarů na daňových příjmech. Americký ministr vnitra Doug Burgum zdůraznil, že dohoda přesouvá geopolitické centrum energetického trhu z Blízkého východu na západní polokouli.

Bílý dům v souvislosti s paktům zmínil obnovení Monroeovy doktríny a snahu o odstranění nebezpečného zahraničního vlivu ze svého sousedství. Zdařilost dohody však zpochybňují mnozí odborníci i bývalí diplomati. Bývalý zvláštní zmocněnec pro Venezuelu Elliott Abrams označil pro BBC kontrakt za hroznou dohodu a přirovnal ji ke koloniálním nárokům. Podle Abramse prozatímní prezidentka podlehla tlaku Washingtonu a vzdala se pětiny národního bohatství bez adekvátní protihodnoty.

Představitelé americké administrativy očekávají tvorbu zisku během dvou až tří let. Energetičtí experti však varují, že vzhledem ke špatnému stavu venezuelského ropného sektoru je reálnější časový horizont deseti let. Luis Pacheco z Riceovy univerzity upozornil, že k návratu na úroveň těžby před třiceti lety bude potřeba investovat 100 miliard dolarů během osmi let. Pacheco zároveň zpochybnil schopnost stejných lidí efektivně spravovat získané finanční prostředky.

Proti dohodě se ostrým způsobem ohradila venezuelská opozice. Její představitelé kritizují Washington za to, že uzavřel pakt s bývalou viceprezidentkou Madura namísto obnovení ústavního pořádku. Venezuelský ekonom Ricardo Hausmann veřejně obvinil amerického ministra zahraničí Marca Rubia ze zabavení majetku a ze spolupráce s nelegitimním režimem. Opozici frustruje rychlost, s jakou nová administrativa přešla k partnerství s dosavadními utlačovateli.

Absenci jakéhokoliv plánu na uspořádání demokratických voleb vnímá opozice jako zásadní zradu ze strany Spojených států. Kandidátka na prezidentku a držitelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová sice Trumpa veřejně nekritizuje, jiní představitelé však mlčet odmítají. Kritici poukazují na to, že Spojené státy nevyužily svou moc k osvobození obyvatel, ale k upevnění pozice současné mocenské garnitury. Otázka budoucího politického uspořádání země tak zůstává zcela nejasná.

Nesouhlas s dohodou zní také z řad venezuelských socialistů, přestože vládní strana PSUV kroky Rodríguezové podpořila. Řada levicových politiků považuje předání těžebních práv Američanům za naprostou kapitulaci. Bývalý ministr ropného průmyslu Rafael Ramírez prohlásil, že dohodnutý kontrakt odevzdává nejcennější aktiva země a otevírá dveře novému americkému kolonialismu. Podle něj jde o popření dosavadního boje proti vlivu Washingtonu v regionu.

Současný vývoj ostře kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Huga Cháveze. Ten v roce 2008 vyvlastnil ropná pole zahraničních společností a vyhlásil, že Venezuela již nikdy nepustí kontrolu nad svým bohatstvím z rukou. Chávez tehdy kritizoval předchozí vlády za to, že ze země udělaly podřízený stát. Podpis neprůhledné dohody s Washingtonem z rukou jeho politických následovníků tak představuje zásadní obrat ve venezuelské zahraniční i hospodářské politice.