K aktivistce Gretě se připojil i Schwarzenegger, chtějí lepší ochranu klimatu

Na klimatické konferenci, kterou dnes ve Vídni spolupořádal herec a bývalý guvernér amerického státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger, zazněly důrazné apely na politiky, aby činili víc pro boj se změnami klimatu. Hvězdou konference byla teprve 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová, podle které jsou změny klimatu největší krizí, s níž se lidstvo dosud setkalo.

Konferenci zahájil rakouský prezident a bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen. "Víme, že nám běží čas - klimatický nouzový stav tady máme už dlouho," řekl v úvodním slovu prezident. I generální tajemník OSN António Guterres varoval, že situace je "velice vážná".

Guterres dnes upozornil, že jednotlivé země nedělají dost pro splnění cílů z pařížské klimatické konference z roku 2015, totiž udržet do konce století globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriální éře.

Pokud bude globální oteplování pokračovat nynějším tempem, bude podle expertů na Zemi na konci tohoto století zhruba o tři stupně tepleji než v předindustriálním období kolem roku 1750. Mezi fatální následky budou podle těchto předpovědí vlny veder, dlouhá sucha či povodně.

Thunbergová, jejíž pravidelné školní stávky a demonstrace před švédským parlamentem se za několik měsíců přeměnily v mnohamilionové hnutí, vyjádřila přesvědčení, že lidé vůbec nevědí, v jakém nebezpečí jsou.

S ohledem na ničivé dopady změn klimatu Thunbergovou zaráží, proč toto téma není každý den v novinách na první straně a proč se o něm neustále nehovoří. Podle ní už dávno měl být vyhlášen stav klimatické nouze a politici měli věc bez ustání řešit na krizových zasedáních. "Samozřejmě mohou miliony dětí vyjít do ulic, ale my, ani vědci nejsme lídři," řekla Thunbergová ve vídeňském palácovém komplexu Hofburg.

Politikům a velkopodnikatelům vytkla údajný omyl, že klimatickou změnu líčí primárně pouze jako příležitost "k vytváření nových zelených pracovních míst, nových odvětví a zeleného ekonomického růstu". "Toto je především stav nouze, a ne ledajaký stav nouze. Je to největší krize, jaké kdy lidstvo čelilo," podotkla Thunbergová. "Toto není něco, co můžete olajkovat na facebooku," dodala mladá aktivistka, která později podobné apely pronesla i před běžnými lidmi na vídeňském Náměstí hrdinů.

"Politici v jednu chvíli řeknou, že klimatická změna je velmi důležitá, že to je nejdůležitější téma a že udělají všechno k jejímu zastavení," řekla Švédka. "A v další chvíli chtějí rozšiřovat letiště, budovat nové uhelné elektrárny a dálnice. A pak odletí soukromým tryskáčem na schůzku na opačném konci světa," prohlásila dnes také Thunbergová, po jejímž vzoru někteří studenti na celém světě od loňského září v pátečních dnech stávkují a demonstrují.

Hostitel konference Schwarzenegger vyzval k důraznějšímu postoji a k odvaze mít větší sny. "Snílci mění svět, nikoliv pochybovači," řekl bývalý rakouský kulturista, hollywoodská hvězda a americký politik. Klimatické skeptiky vyzval, aby se připojili k zelenému hnutí. "Pozvánka adresovaná Bílému domu se ale cestou zřejmě ztratila," prohlásil ve zjevné narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který existenci globálního oteplování v minulosti opakovaně popřel.

Na třetím ročníku klimatické konference s názvem R20 Austrian World Summit debatují politici, experti a vůdčí osobnosti s 1200 hosty z 30 zemí na téma boje proti globálnímu oteplování. Letošním hlavním bodem diskuse bylo "financování klimatu".

Související

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael deportoval do Řecka a na Slovensko 171 aktivistů, včetně Grety Thunbergové

Izrael deportoval 171 aktivistů, včetně Grety Thunbergové, do Řecka a Slovenska.Izrael uvedl, že 171 aktivistů z humanitární flotily, včetně Grety Thunbergové, bylo dnes deportováno do Řecka a Slovenska. Thunbergová, která byla letecky převezena do Řecka, byla jednou z asi 450 aktivistů zadržených Izraelem, jehož jednotky minulý týden zadržely flotilu.

Více souvisejících

Greta Thunbergová (aktivistka) ,  Arnold Schwarzenegger ,  Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 5 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy