Požáry v arktickém regionu vychrlily víc CO2 než Švédsko za rok

Od začátku června jsme v arktickém regionu zaznamenali bezprecedentní přírodní požáry," řekla dnes v Ženevě mluvčí WMO Clare Nullisová. Některé požáry údajně zuřily na ploše o rozloze 100.000 fotbalových hřišť.

"Jen v červnu tyto přírodní požáry vypustily do ovzduší 50 megatun CO2, což je ekvivalent celkových ročních emisí CO2 Švédska. Je to víc, než bylo uvolněno při arktických požárech ve stejném měsíci mezi lety 2010 a 2018 dohromady," uvedla Nullisová.

Požáry porostu jsou na severní polokouli běžné od května do října, ale letos se objevily v neobvyklých zeměpisných šířkách a s neobvyklou intenzitou, řekla mluvčí WMO.

Většina těchto požárů se objevila na Aljašce a na Sibiři. Jeden požár v kanadské provincii Alberta měl odhadem rozlohu větší než 300.000 fotbalových hřišť, což přibližně odpovídá rozloze Lucemburska.

Na Aljašce už letos bylo zaznamenáno více než 400 přírodních požárů a nové se objevují každý den. Aljaška přitom má za sebou druhý nejteplejší červen v zaznamenané historii a 4. července tu bylo naměřeno až 32 stupňů Celsia. Na Sibiři byly červnové teploty téměř o deset stupňů vyšší, než je dlouhodobý průměr.

Požáry přispívají ke globálnímu oteplování tím, že bílý sníh špiní černými sazemi, což zvyšuje absorbování slunečního záření. Navíc se tím zvyšuje riziko tání permafrostu, věčně zmrzlé půdy, z níž se pak může uvolňovat další skleníkový plyn metan.

Kromě toho požáry vytvářejí nebezpečný kouř. Aljašské město Fairbanks navíc tento měsíc mělo jedno z nejhůře znečištěných ovzduší na světě a jeho obyvatelé byli nuceni nevycházet ven, poznamenala agentura Reuters.