Deset tisíc lidí demonstrovalo v Montrealu za demokracii

Většina lidí měla transparenty s nápisy odsuzujícími nový zákon, podle něhož se musí každá demonstrace nejméně osm hodin předem hlásit úřadům. Ten přijala vláda provincie Québec minulý týden kvůli studentským protestům.Kanaďané se od poloviny února bouří proti chystanému zvyšování školného na univerzitách v Québeku.Zákon o hlášení demonstrací byl však jen jedním z důvodů, které lidi přivedly do ulic. "Stále slýcháme o nejrůznějších skandálech a korupci. Lidé to vidí v televizi, ale cítí se bezmocní. Myslím, že studenti strhli ostatní," řekla profesorka filozofie v důchodu Jocelyn Simardová.Sobotní setkání bylo především hlučné. Lidé mlátili do hrnců, troubili na sirény a pískali na píšťalky. Někteří jej pojali jako happening - muž v kostýmu klauna, další jako panda, či nahá dívka na kole.Jednasedmdesátiletý Guytay Tremblay na sobě měl kostým sochy svobody. "Studoval jsem v Paříži v roce 1968," vzpomínal na divoké studentské demonstrace, které tehdy otřásly západním světem.Na rozdíl od čtvrtečního protestu, kdy policie zatkla 518 lidí, doprovázelo tentokrát průvod jen několik mužů zákona na koních, na kolech a v autech. A to přesto, že jeho organizátoři nesplnili svou novou povinnost ohlásit jej osm hodin před začátkem.Jediným zatčeným tak byl agresivní řidič, který kvůli průvodu nemohl projet.Québecký premiér Jean Charest plánuje navýšit školné o 82 procent. Peníze chce použít na vyrovnání rozpočtového deficitu. Vysokoškoláci by celkem měli do vládní kasy odvádět v přepočtu 78 000 korun ročně, k tomu musí připočíst ještě poplatky stanovené jednotlivými školami.Podle webového portálu stanice CTV by na tom i po zvýšení školného byli studenti v Québeku ještě dobře. Průměrný kanadský vysokoškolák totiž státu platí přes 104 000 korun za rok.