Dramatické pátrání po chlapci (12) má nečekané rozuzlení

Nečekané rozuzlení domnělého únosu Charlieho Bothuella, který od konce června zaměstnával americká média, přišlo poté, co jej policie našla po více než týdenním pátrání ve sklepě domu, kde bydlel se svým otcem, rovněž Charliem Bothuellem a jeho partnerkou. Policie zprvu prověřovala podezření, že jej oba dospělí sexuálně zneužívali, které se však nepotvrdilo. Nyní ale otec čelí nařčení z fyzického týrání chlapce, jehož úřady chtějí svěřit do opatrovnické péče.

Chlapec totiž tvrdí, že jej do zamaskovaného prostoru ve sklepě přiměla vlézt macecha, která jej takto potrestala za nesplnění úkolu. On tam prý pak setrvával, aby unikl před drsným drilem ze strany otce. Vyšetřovatelům řekl, že jej otec nutil do vysilujících cvičení s více než desetikilovými činkami v obou rukou; denně prý musel udělat 100 kliků, 200 sedů a lehů a další cvičení. Když prý nestihl skončit v limitu, musel vše opakovat.

Otec se k nařčením podle médií nevyjádřil, pouze prohlásil, že on ani jeho žena o úkrytu nevěděli a sklep opakovaně prohledávali.

Otcův obhájce Mark Magidson tvrdí, že jeho syn je problémové dítě, které odmítá chodit do školy, což jej podle něj patrně přimělo k tomu, aby se ukryl. Policie však objevila na jeho těle krvavou podlitinu, která podle chlapce pochází od plastové trubky, jíž jej trestal otec. Policisté muže dosud neobvinili a o případu nechtějí sdělovat podrobnosti.

V rodinách s přítomností týrání dětí se víc než v ostatních rodinách ve výchově uplatňují autoritativní prvky. Je to výchova založená na disciplíně a strachu z trestání. Rodiče upřednostňující tento způsob výchovy, si s dítětem rovněž méně hrají, neprojevují své city, jsou méně podpůrný a méně odpovídají na aktivity dítěte.

Za významný rizikový prvek ve vzniku týrání se považuje i tolerance k násilí v užším společenství dítěte a používání fyzického násilí v kontextu výchovy dítěte.

Jedním z vnitřních předpokladů uplatnění práva dítěte na bezpečí jsou fungující vztahy mezi jednotlivými členy rodiny, a to ne jenom mezi rodiči a dětmi, ale i mezi manžely a sourozenci navzájem. Klinické pozorování i výzkumy potvrzují, že v rodinách, kde se dětem ubližuje, jsou vztahy často narušené.

Charakteristickým rysem těchto rodin je i dlouhodobá přítomnost napětí jednotlivými členy. Vztah manžela a manželky, je ku příkladu méně vřelý, méně podpůrný a uspokojující než v „netýrajících" rodinách a často obsahuje prvky otevřené agrese. Napětí mezi manžely se v mnohých případech přenáší i do vztahů mezi sourozenci, které jsou v těchto rodinách konfliktnější a méně tolerantní než jinde. Tyto rodiny charakterizuje i nízká podpora a vřelost ze strany rodiče.

"Rodičovský styl je v těchto rodinách založený na autoritářství, s důrazem na trestání, používání donucování a omezování. Ačkoli se přímá souvislost mezi užíváním tělesných trestů a přítomností tělesného týrání zatím nepotvrdila, retrospektivní studie prokázali, že většina případů týrání začíná z důvodu snahy rodiče dítě ukáznit," vysvětluje psycholog Mgr. Miroslav Piňos na webu pinos.cz.