Assange se bude bránit proti odebrání ekvádorského občanství

Aktivista, který je nyní ve vazbě v Londýně, dostal dříve v Ekvádoru politický azyl a do roku 2019 se skrýval před britskou policií na velvyslanectví v Londýně této latinskoamerické země.

Ekvádor zrušil rozhodnutí o udělení politického azylu Assangeovi v roce 2019 a od té doby se tamní ministerstvo zahraničí také snaží odebrat mu občanství. Ministerstvo tvrdí, že udělení doprovázela výrazná administrativní pochybení a že Assange nikdy nesplňoval podmínky pro to, aby se stal občanem Ekvádoru. V pondělí správní soud dal úřadům zapravdu a rozhodnutí o udělení občanství z roku 2017 zrušil.

Assangeův obhájce Poveda uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá, protože podle něj nebylo během procesu dostatečně zaručeno právo na obhajobu. Poukazuje, že se Assange nemohl účastnit soudního stání, a to ani na dálku skrze videopřenos.

Assange, který pochází z Austrálie, byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku k tomu, aby byl předán americké justici. V roce 2012 se uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně a požádal si v této zemi o politický azyl. V budově strávil sedm let, vztahy s hostiteli se ale postupně zhoršovaly a v roce 2019 byl z velvyslanectví vykázán. Následovně byl znovu zatčen britskou policií. Ačkoliv Švédsko stíhání Assange loni zastavilo kvůli promlčení, o vydání Assange stále usilují Spojené státy. Na rozhodnutí britské justice čeká ve vazbě.

Americká justice Assange viní ze zveřejňování tajných materiálů o amerických vojenských operacích v Iráku a Afghánistánu a také obrovského množství ukradených diplomatických depeší. Tím údajně ohrozil život informátorů v mnoha zemích. Pro americké úřady je Assange špion a požadují jeho vydání do USA, kde mu hrozí trest vězení až na 175 let.