Biden podmínil zrušení sankcí vůči Íránu respektováním dohody

Dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA), jejímž cílem je zabránit islámské republice vyvíjet jaderné zbraně, uzavřely s Íránem v roce 2015 Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zrušení protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.

Bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že pakt je příliš mírný, nevztahuje se na íránský balistický program a neřeší sílící vojenský vliv Íránu v regionu.

Írán poté začal části dohody porušovat a v lednu obnovil obohacování uranu na dvacet procent, tedy na úroveň, které dosáhl před dohodou. Zároveň Teherán vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

Nový šéf Bílého domu Biden již dříve naznačil, že pokud by se Teherán vrátil k přísnému dodržování dohody, Washington by jej následoval a použil by to jako odrazový můstek k širší dohodě, která by mohla omezit vývoj raket a regionální aktivity Íránu.

V rozhovoru, který vznikl v pátek, Biden na dotaz, zda Spojené státy sankce proti Íránu zruší, aby jej dostaly k jednacímu stolu, odpověděl "ne". Na otázku, zda musí Írán nejprve zastavit obohacování uranu, americký prezident pokýval hlavou. Co tím přesně myslel, ale podle agentury Reuters není jasné, neboť jaderná dohoda Íránu obohacovat uran umožňuje, byť v omezené míře.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí dnes naopak podmínil návrat k vzornému plnění dohody zrušením amerických sankcí. "Pokud (Spojené státy) chtějí, aby Írán opět plnil závazky, musí zrušit všechny sankce. Poté to ověříme (...) a pak se vrátíme k dodržování závazků," citovala Chameneího íránská státní televize. Doplnil přitom, že tato pozice Íránu je definitivní, má podporu všech íránských činitelů, a země od ní neustoupí.

Írán návrat k plnění jaderné dohody podmínil zrušením amerických sankcí opakovaně. Jednaosmdesátiletý nejvyšší duchovní má přitom ve státních záležitostech Íránu poslední slovo a podepsání jaderné dohody z roku 2015 odsouhlasil.