Guaidó naléhá na Evropu, Venezuela potřebuje podporu

Venezuela potřebuje podporu evropských zemí, aby se zbavila současné diktatury ožebračující obyvatele a obnovila demokracii. Prohlásil to dnes lídr venezuelské opozice Juan Guaidó po svém prvním jednání se zástupci institucí Evropské unie, která jej uznává za prozatímního venezuelského prezidenta. Evropské země se dlouhodobě snaží přispět k řešení situace v jihoamerické zemi, kterou za vlády autoritářského prezidenta Nicoláse Madura stihla těžká politická a hospodářská krize.

"Není to ideologický konflikt, je to demokracie proti diktatuře," popsal Guaidó na tiskové konferenci v Evropském parlamentu situaci ve své zemi. Připomněl, že za Madurovy vlády opustilo zemi kdysi bohatou díky ropným zásobám pět milionů lidí, mnohdy kvůli nedostatku základních potravin. Tím se podle něj Venezuela řadí po bok Sýrie či Jemenu, kde se vedou násilné konflikty.

Guaidó se před rokem z pozice předsedy parlamentu prohlásil s odvoláním na venezuelskou ústavu prozatímním prezidentem, což uznala vedle Spojených států i většina zemí EU včetně Česka. Venezuelská opozice neuznává legitimitu prezidentských voleb z roku 2018, ve kterých byl Maduro znovuzvolen do funkce.

EU se dlouhodobě po boku Spojených států snaží pomocí sankcí a diplomacie tlačit na Madurův režim, aby umožnil vypsání demokratických parlamentních voleb. Socialistický prezident však tvrdí, že USA ve spolupráci s venezuelskou opozicí usilují o jeho svržení, a odmítl například vpustit do strádající země Američany organizovanou humanitární pomoc.

Česká europoslankyně Dita Charanzová, která se situaci ve Venezuele dlouhodobě věnuje, dnes připomněla 11 rezolucí, jež EP na podporu tamní opozice schválil.

Unie loni v listopadu o rok prodloužila sankce, které vůči Venezuele dlouhodobě uplatňuje. Postihy zahrnují embargo na prodej zbraní a vybavení, které by venezuelské orgány mohly používat k potlačování opozičních protestů. Na 25 lidí spjatých s Madurovým režimem se vztahuje zákaz cest do EU a zmrazení majetku.

Guaidó podotkl, že Venezuela potřebuje další podporu. Může podle něj spočívat v nových postizích namířených proti Madurovým lidem či znemožňujících režimu financovat ozbrojené skupiny potlačující opoziční akce. Pomoci by podle něj Evropa mohla rovněž lidem prchajícím ze země.

Vláda začátkem roku přitvrdila postup vůči opozici, když do čela parlamentu, kam byl legitimně zvolen Guaidó, dosadila svého člověka Luise Parru. USA jej krátce nato zařadily na vlastní sankční seznam, zatímco EU zatím rozšíření postihů nenavrhla.

Guaidó se dnes během své návštěvy Bruselu sešel i se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Španělský politik podle své mluvčí zdůraznil, že EU podporuje "cestu k mírovému a demokratickému řešení krize založenou na důvěryhodných a transparentních prezidentských a parlamentních volbách". Borrell zároveň vyzval názorově rozdělenou venezuelskou opozici, aby se o demokratické změny ve své zemi snažila jednotně.

Související

Maduro, Nicolas

Maduro zneužívá epidemii k umlčení opozice, sklidil posměch za očkovací plán

Venezuelská vláda ode dneška opět zpřísnila karanténní opatření proti koronaviru, omezila pohyb lidí a zastavila i meziměstskou dopravu. Důvodem tohoto kroku může být podle agentury EFE i snaha zamezit demonstracím, k nimž od úterý vyzval lídr opozice Juan Guaidó. Ten předsedá parlamentu, v němž má od voleb z prosince 2015 většinu opozice a jehož funkční období by dnes mělo skončit. O Vánocích ale tento parlament schválil prodloužení svého fungování o rok.
Maduro, Nicolas

V referendu o Madurově vládě hlasovalo víc lidí než ve volbách

V referendu, které tento týden uspořádala venezuelská opozice v reakci na parlamentní volby, které považuje za nesvobodné, hlasovalo téměř 6,5 milionu lidí. To je více, než kolik voličů přišlo minulou neděli k volbám, které velká část opozice bojkotovala a které neuznala řada zemí, Organizace amerických států (OAS) ani Evropská unie. Deník El Nacional ale dnes připomněl, že opozice zatím nezveřejnila výsledky referenda, ani neuvedla, jaké budou její další kroky.

Více souvisejících

Juan Guaidó Venezuela EU (Evropská unie) Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy