Maduro zneužívá epidemii k umlčení opozice, sklidil posměch za očkovací plán

Venezuelská vláda ode dneška opět zpřísnila karanténní opatření proti koronaviru, omezila pohyb lidí a zastavila i meziměstskou dopravu. Důvodem tohoto kroku může být podle agentury EFE i snaha zamezit demonstracím, k nimž od úterý vyzval lídr opozice Juan Guaidó. Ten předsedá parlamentu, v němž má od voleb z prosince 2015 většinu opozice a jehož funkční období by dnes mělo skončit. O Vánocích ale tento parlament schválil prodloužení svého fungování o rok.

Nový parlament, v němž bude mít většinu aliance vedená autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem, zasedne poprvé v úterý. Vzešel z voleb 6. prosince, které ale bojkotovala velká část opozice jako nedemokratické. Odmítla je uznat i EU, Organizace amerických států (OAS) a šest desítek zemí, které od roku 2019 považují za prozatímní hlavu Venezuely Guaidóa.

Aquí estamos, firmes. Nuestra responsabilidad es proteger a nuestra gente y a este Parlamento ante la pretensión de la dictadura de robarlo una vez más. La defensa de la democracia y la Constitución no es un capricho, sino un deber ciudadano. pic.twitter.com/fCnD6cheH9

— Juan Guaidó (@jguaido) January 4, 2021

Guaidó vyzval Venezuelany, aby od úterka vycházeli do ulic demonstrovat za "záchranu své země a za dodržování vůle lidu". Část opozice vedená Guaidóem uspořádala totiž po volbách minulý měsíc referendum o pokračování Madurovy vlády a o uspořádání svobodných voleb. I poslední prezidentské volby v roce 2018 velká část opozice bojkotovala jako nesvobodné a parlament pak v lednu 2019 odmítl nový Madurův mandát uznat.

Parlament v čele s Guiadóem také 26. prosince schválil pokračování současného zákonodárného sboru do uspořádání svobodných parlamentních a prezidentských voleb, které by se podle něj měly konat letos. Nynější parlament by měl pokračovat ve formě sboru zástupců, složeného z jeho vedení a šéfů stálých výborů.

Prodloužení funkčního období dosavadního parlamentu označil ale minulý týden za neplatné nejvyšší soud. Tento soud, složený z Madurových příznivců, v předchozích pěti letech blokoval činnost parlamentu ovládaného opozicí a loni v létě dosadil do vedení politických stran bojkotujících volby lidi nakloněné Madurovi.

Madurův režim, který podporují mimo jiné Rusko, Írán, Čína či Turecko, kritizují nevládní organizace i vysoká komisařka OSN Michelle Bacheletová kvůli porušování lidských práv. Mezinárodní trestní soud v Haagu dostal v předchozích letech i několik stížností na Madura a některé jeho ministry kvůli zločinům proti lidskosti. Podle nevládní organizace Foro Penal je nyní ve Venezuele nejméně 354 politických vězňů, z toho 127 jsou vojáci, kteří podpořili opozici.

"Za další zločin diktatury ve Venezuele" označil v neděli generální tajemník OAS Luis Almagro smrt Salvadora Franka. Ten byl zatčen v prosinci 2019 kvůli údajnému podílu na vzpouře v kasárnách a tuto neděli ve vězení zemřel. Podle rodiny byl Franco nemocný několik měsíců, výrazně zhubl a nebyl převezen do nemocnice, ač měl v posledních dnech příznaky covidu-19.

Podle vládních údajů se koronavirus SARS-CoV-2 ve Venezuele potvrdil u 114.230 lidí, z toho 1034 pacientů v souvislosti s nákazou zemřelo. Tyto údaje ale opozice zpochybňuje. Ode dneška vláda opět zavedla systém 7+7, což znamená sedm dní přísných opatření a sedm dní volnějšího režimu.

Madurova vláda chystá očkování proti covidu-19 ruskou vakcínou Sputnik V, s níž chce naočkovat deset milionů z celkových zhruba 30 milionů obyvatel. "Epidemie spalniček a záškrtu se do Venezuely vrátily proto, že nebyli schopní naočkovat milion dětí za rok. A teď chtějí očkovat deset milionů lidí?" uvedl k tomu epidemiolog Julio Castro podle deníku El Nacional.

Související

Více souvisejících

Venezuela Nicolas Maduro Juan Guaidó Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 54 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy