Maduro zneužívá epidemii k umlčení opozice, sklidil posměch za očkovací plán

Nový parlament, v němž bude mít většinu aliance vedená autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem, zasedne poprvé v úterý. Vzešel z voleb 6. prosince, které ale bojkotovala velká část opozice jako nedemokratické. Odmítla je uznat i EU, Organizace amerických států (OAS) a šest desítek zemí, které od roku 2019 považují za prozatímní hlavu Venezuely Guaidóa.

Aquí estamos, firmes. Nuestra responsabilidad es proteger a nuestra gente y a este Parlamento ante la pretensión de la dictadura de robarlo una vez más. La defensa de la democracia y la Constitución no es un capricho, sino un deber ciudadano. pic.twitter.com/fCnD6cheH9

Guaidó vyzval Venezuelany, aby od úterka vycházeli do ulic demonstrovat za "záchranu své země a za dodržování vůle lidu". Část opozice vedená Guaidóem uspořádala totiž po volbách minulý měsíc referendum o pokračování Madurovy vlády a o uspořádání svobodných voleb. I poslední prezidentské volby v roce 2018 velká část opozice bojkotovala jako nesvobodné a parlament pak v lednu 2019 odmítl nový Madurův mandát uznat.

Parlament v čele s Guiadóem také 26. prosince schválil pokračování současného zákonodárného sboru do uspořádání svobodných parlamentních a prezidentských voleb, které by se podle něj měly konat letos. Nynější parlament by měl pokračovat ve formě sboru zástupců, složeného z jeho vedení a šéfů stálých výborů.

Prodloužení funkčního období dosavadního parlamentu označil ale minulý týden za neplatné nejvyšší soud. Tento soud, složený z Madurových příznivců, v předchozích pěti letech blokoval činnost parlamentu ovládaného opozicí a loni v létě dosadil do vedení politických stran bojkotujících volby lidi nakloněné Madurovi.

Madurův režim, který podporují mimo jiné Rusko, Írán, Čína či Turecko, kritizují nevládní organizace i vysoká komisařka OSN Michelle Bacheletová kvůli porušování lidských práv. Mezinárodní trestní soud v Haagu dostal v předchozích letech i několik stížností na Madura a některé jeho ministry kvůli zločinům proti lidskosti. Podle nevládní organizace Foro Penal je nyní ve Venezuele nejméně 354 politických vězňů, z toho 127 jsou vojáci, kteří podpořili opozici.

"Za další zločin diktatury ve Venezuele" označil v neděli generální tajemník OAS Luis Almagro smrt Salvadora Franka. Ten byl zatčen v prosinci 2019 kvůli údajnému podílu na vzpouře v kasárnách a tuto neděli ve vězení zemřel. Podle rodiny byl Franco nemocný několik měsíců, výrazně zhubl a nebyl převezen do nemocnice, ač měl v posledních dnech příznaky covidu-19.

Podle vládních údajů se koronavirus SARS-CoV-2 ve Venezuele potvrdil u 114.230 lidí, z toho 1034 pacientů v souvislosti s nákazou zemřelo. Tyto údaje ale opozice zpochybňuje. Ode dneška vláda opět zavedla systém 7+7, což znamená sedm dní přísných opatření a sedm dní volnějšího režimu.

Madurova vláda chystá očkování proti covidu-19 ruskou vakcínou Sputnik V, s níž chce naočkovat deset milionů z celkových zhruba 30 milionů obyvatel. "Epidemie spalniček a záškrtu se do Venezuely vrátily proto, že nebyli schopní naočkovat milion dětí za rok. A teď chtějí očkovat deset milionů lidí?" uvedl k tomu epidemiolog Julio Castro podle deníku El Nacional.